Pražský filharmonický sbor se řadí k nejvýznamnějším evropským sborovým tělesům. Záběr působení původně rozhlasového sboru, založeného roku 1934 legendárním Janem Kühnem, se brzy rozšířil také na pravidelnou koncertní a nahrávací činnost, jejíž mimořádné kvality a široký rozsah si získaly všeobecný respekt. Mezinárodní prestiž tělesa dokládá jeho spolupráce s řadou špičkových světových dirigentů (Riccardo Muti, Claudio Abbado, Leonard Bernstein, Zubin Mehta, Manfred Honeck, Daniel Barenboim, Fabio Luisi, Sir Simon Rattle) a orchestrů (Berlínští filharmonikové, Royal Concertgebouw Orchestra, Izraelská filharmonie, Staatskapelle Dresden, Vídeňští symfonikové). Sbor je pravidelným hostem prestižních světových hudebních festivalů a spolupodílí se i na operních produkcích (milánská La Scala, Bregenzer Festspiele). Těleso rovněž podporuje mladé talenty: od roku 2012 pravidelně pořádá tzv. Akademii sborového zpěvu, dvouleté studium určené studentům středních a vysokých škol.

Zdroj: Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek vystudoval dirigování na AMU v Praze a Hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1998 působil jako sbormistr Foersterova komorního pěveckého sdružení, s nímž získal řadu ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. V letech 2005–2007 byl druhým sbormistrem operního sboru pražského Národního divadla, kde nastudoval několik operních titulů. Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Jeho vysoce oceňovaná práce s tímto tělesem zahrnuje nastudování a dirigování širokého repertoáru různých slohových období stejně jako realizaci řady nahrávek, např. mimořádně úspěšného CD s kantátami Bohuslava Martinů. Vasilek rovněž působí jako orchestrální dirigent a je zakladatelem komorního sboru Martinů Voices, se kterým se věnuje převážně interpretaci hudby 20. a 21. století. Zabývá se také popularizací sborového zpěvu, mj. v letech 2012 a 2016 pro Český rozhlas vytvořil a moderoval dva seriály o sborovém umění.

Zdroj: Pražský filharmonický sbor

Slovenská sopranistka Simona Šaturová pochází z Bratislavy, kde také vystudovala konzervatoř. Své pěvecké vzdělání dále prohlubovala na mistrovských kursech Ileany Cotrubas ve Vídni a u Margreet Honig v Amsterodamu. Díky své vynikající pěvecké technice, stylové vytříbenosti a kultivovanému projevu se řadí mezi nejžádanější sólistky svého hlasového oboru. Ačkoli je její repertoár značně široký, její hlavní doménou zůstává hudba 18. století. Vystupuje na předních světových operních scénách (Théâtre de la Monnaie v Bruselu, Aalto-Musiktheater v Essenu, Oper Frankfurt, Teatro Colón Buenos Aires, Théâtre du Châtelet v Paříži, Opéra de Monte-Carlo) a spolupracuje se špičkovými sólisty a dirigenty (Thomas Quasthoff, Manfred Honeck, Helmuth Rilling, Philippe Herreweghe). Je držitelkou celé řady ocenění, mj. ceny Thálie za nejlepší operní výkon, Ceny Nadace Charlotty a Waltera Hamelových nebo „Editor’s Choice 2009“ udělované prestižním časopisem Gramophone.

Basbarytonista Adam Plachetka je v současnosti jedním z nejúspěšnějších českých interpretů na mezinárodní hudební scéně. Po studiích na Pražské konzervatoři a HAMU zahájil svou uměleckou dráhu v pražském Národním divadle a Státní opeře. Již jako dvaadvacetiletý zpíval na Salcburském festivalu pod vedením Valerije Gergijeva, o dva roky později debutoval v Bavorské státní opeře v Mnichově a od sezóny 2010/2011 je sólistou Vídeňské státní opery. Zde na sebe poprvé upoutal velkou pozornost záskokem v titulní roli Mozartova Dona Giovanniho. Vystupuje i na dalších prestižních operních scénách: Opéra de Nice, londýnská Covent Garden, milánská La Scala aj. Roku 2015 debutoval – jako první český interpret po třicetileté přestávce – v newyorské MET. Věnuje se také koncertnímu repertoáru a natočil několik sólových alb. Vystupuje na významných světových pódiích (londýnská Wigmore Hall, festivaly v Glyndebourne a Salcburku) a spolupracuje se špičkovými světovými dirigenty (Daniel Barenboim, Riccardo Muti, Daniel Harding).

Vídeňští symfonikové dlouhodobě představují jeden z nejproslulejších světových orchestrů. Těleso bylo založeno roku 1900 jako Vídeňský koncertní spolek, svůj dnešní název používá od roku 1933. Již v prvních letech své existence orchestr uvedl řadu významných světových premiér: Devátou symfonii Antona Brucknera, Gurre Lieder Arnolda Schönberga či Klavírní koncert pro levou ruku Maurice Ravela. V průběhu existence tělesa stála v jeho čela řada špičkových světových dirigentských osobností, mj. Bruno Walter, Wilhelm Furtwängler, George Szell, Herbert von Karajan, Wolfgang Sawallisch a Carlo Maria Giulini. Těleso v každé sezóně absolvuje asi 150 vystoupení a od roku 2006, kdy byl v Divadle Na Vídeňce obnoven operní provoz staggionového typu, toto číslo zahrnuje také účinkování v operních představeních. Kromě toho pravidelně realizuje zahraniční koncertní turné. Orchestr má na svém kontě rovněž rozsáhlou diskografii obsahující mj. i nahrávky Dvořákovy a Smetanovy hudby pod vedením Karla Ančerla.