Program

Antonín Dvořák: Polednice, op. 108, B. 196Sergej Prokofjev: Koncert pro housle a orchestr č. 1 D dur, op. 19Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 11 g moll, op. 103 „Rok 1905“

Celosvětově známý Londýnský filharmonický orchestr, vynikající nejen interpretací klasické hudby, ale i nahrávkami filmové hudby k titulům jako Pán prstenů, Iron Man či Lawrence v Arábii, se v Praze představí pod vedením šéfdirigenta a uměleckého šéfa George Enescu International Festivalu Vladimira Jurowského. Pro posluchače Dvořákovy Prahy sestavil atraktivní a dramaturgicky nevšední program z děl Dvořáka, Prokofjeva a Šostakoviče.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.00
  • Setkání po potlesku

Interpreti

London Philharmonic Orchestra

Londýnský filharmonický orchestr byl založen roku 1932. U jeho zrodu stál legendární britský dirigent Sir Thomas Beecham, který také působil v čele tělesa v prvních letech jeho existence. Později se na stejném postu vystřídaly takové osobnosti jako Sir Georg Solti, Klaus Tennstedt nebo Kurt Masur. Na svém domovském koncertním pódiu orchestr uvádí kolem čtyřiceti koncertů ročně a kromě toho podniká řadu zájezdů do mnoha zemí světa, např. v loňské sezóně navštívil Mexiko, Španělsko, Německo a Rusko. Již řadu desetiletí je rezidenčním orchestrem proslulého operního festivalu v Glyndebourne. Intenzivně se věnuje také nahrávací činnosti: mj. má na svém kontě kolem devadesáti nahrávek vydaných na vlastním labelu založeném roku 2005. Často realizuje i nahrávky filmové hudby, z nejznámějších např. k trilogii Pán prstenů.

Vladimir Jurowski

Ruský dirigent Vladimir Jurowski se narodil v Moskvě a hudbu studoval na akademiích v Drážďanech a Berlíně. Poprvé na sebe výrazněji upoutal pozornost roku 1995, kdy na festivalu ve Wexfordu dirigoval Korsakovovu operu Májová noc a v londýnské Covent Garden Verdiho Nabucca. Roku 2003 byl jmenován hlavním hostujícím dirigentem Londýnského filharmonického orchestru a o čtyři roky později se stal jeho hlavním dirigentem; na tomto postu působí dodnes. Pravidelně hostuje u nejvýznamnějších světových orchestrů jako např. Berlínská filharmonie, Royal Concertgebouw Orchestra, Tonhalle-Orchester Zürich, Leipzig Gewandhausorchester či Staatskapelle Dresden. S velkou oblibou se věnuje i opernímu repertoáru. Z jeho aktivit v této oblasti jmenujme alespoň Rigoletta, Její pastorkyňu a Pikovou dámu v Metropolitní opeře nebo Evžena Oněgina v milánské La Scale.

Vladimir Jurowski - dirigent

Alina Ibragimova

Alina Ibragimova, původem ruská houslistka žijící ve Velké Británii, patří k nejpozoruhodnějším talentům mladší generace. Hru na housle studovala na škole Yehudi Menuhina a Královské hudební akademii. Je držitelkou prestižních ocenění z mnoha mezinárodních soutěží včetně ceny pro mladé umělce udělované britskou Královskou filharmonickou společností. Její repertoár je značně široký: sahá od děl barokních mistrů až po hudbu současnou. Velké uznání jí mj. vyneslo souborné provedení Bachových partit a sonát na BBC Proms 2015. Spolupracuje s řadou významných světových orchestrů, k nimž patří Wiener Symphoniker, Camerata Salzburg, Scottish Chamber Orchestra aj. Na pódiu se již setkala s dirigentskými osobnostmi jako Bernard Haitink, Sir John Eliot Gardiner, Valerij Gergijev, Paavo Järvi, Yannick Nézet-Séguin nebo Sir Charles Mackerras. Pro vydavatelství Hyperion pořídila řadu nahrávek z děl Bacha, Mozarta a dalších autorů.

Alina Ibragimova - housle

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.