- Celkem položek:
- 0
- Celková cena:
- 0
Rodinný den, který se již stal tradiční a oblíbenou součástí Dvořákovy Prahy, letos přivítá pozoruhodný hudební soubor z Berlína, saxofonové kvarteto Clair-obscur. Pod vedením Jana Jiráně s asistencí oblíbeného dětského herce Jiřího Lábuse čeká děti a jejich rodiče netypické provedení baletní hudby Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější. Díky interpretům i zábavným projekcím se můžeme těšit na převážně nevážné hudební odpoledne.
Autogramiáda proběhne po koncertě ve foyer.
Koncert je součástí programu rodinného dne. Program je zdarma s výjimkou koncertu Musica Florea od 11.00 a souboru Clair-obscur od 17.00.
11.00, Rudolfinum, Dvořákova síň
Musica Florea, Collegium Floreum, Marek Štryncl (Dvořák matiné)
13.15–16.40, Rudolfinum
Workshopy: Všechny svoje symfonie bych za to dal, kdybych byl vynašel lokomotivu
13.30–16.30, Rudolfinum, schody
Open Air koncerty
Samba Band, Sax & Rhythm Junior
Prostranství před Rudolfinem roztančí v brzkém odpoledni bubenické seskupení Samba Band a jazzový orchestr Sax & Rhythm Junior, které vedou pedagogové ze Základní umělecké školy v Říčanech.
Dětský pěvecký sbor Radost
Prostor tradičně dostanou i mladší hudebníci a zpěváci. Sbor Radost společně se svým sbormistrem Janem Pirnerem zazpívá s chutí jim vlastní mimo jiné i skladby Antonína Dvořáka.
Big Band VOŠ Konzervatoře Jaroslava Ježka
Pod vedením zkušeného lídra Milana Svobody si vyslechneme stěžejní díla autora, jehož jméno nese škola ve svém názvu. V tradičním bigbandovém pojetí zazní Ježkovy hity jako Klobouk ve křoví, Tmavomodrý svět a řada dalších skvělých skladeb.
17.00, Rudolfinum, Dvořákova síň
Bohuslav Martinů: Kdo je na světě nejmocnější (rodinný koncert)
Saxofonové kvarteto Clair-obscur je sdružením čtyř vynikajících interpretů, které spojuje záliba v experimentování s překračováním hudebními žánrů. Kromě kompozic, které byly pro saxofonové kvarteto přímo vytvořeny, obohacují repertoár pro tuto nástrojovou kombinaci o řadu vlastních úprav skladeb nejrůznějších stylů. Náladovou různorodost jejich vystoupení symbolicky vyjadřuje již název ansámblu, v češtině „šerosvit“, což je stará malířská technika, která pracuje s kontrasty mezi světlem a stínem. Soubor se zaměřuje převážně na interpretaci komorní hudby, avšak věnuje se také hudebnímu divadlu od baletu po kabaret. Kvarteto již vystoupilo na mnoha významných pódiích v řadě evropských zemí i v newyorské Carnegie Hall. Jeho členové rovněž působí v rámci klasických orchestrů, např. Berlínských filharmoniků.
Divadelní a filmový herec Jiří Lábus patří k nejvšestrannějším hereckým osobnostem své generace. Jeho jméno bývá nejčastěji spojováno s komediálními rolemi a televizními pořady či seriály určenými pro dětské diváky (mj. seriál Arabela), velkou popularitu mu rovněž přinesl dabing (mj. postava Marge v americkém animovaném seriálu Simpsonovi). Jeho herecký rejstřík je však mnohem širší, jak dokazuje celá řada charakterních rolí – např. za strhující ztvárnění vážné, dramatické postavy ve filmu Amerika podle románu Franze Kafky získal Českého lva. Od 70. let je neodmyslitelnou součástí hereckého souboru Studia Ypsilon (obecně známého jako Ypsilonka), kde vytvořil celou řadu nezapomenutelných postav. Za vynikající ztvárnění hlavní role ve Vianově hře Hlava Medúzy mu byla roku 1997 udělena cena Thálie.
Jan Jiráň je v pravém slova smyslu renesanční osobností. Působí jako hudební skladatel, písničkář, herec, divadelní pedagog, režisér, producent a kulturní publicista. V 80. letech vystupoval v autorských scénkách a písních s Martinem Stropnickým, pro různé divadelní scény zkomponoval hudbu k celé řadě inscenací, od roku 1987 je stálým členem souboru Studia Ypsilon. Jako režisér je autorem několika desítek titulů audioknih a CD určených převážně pro dětské posluchače, na nichž spolupracoval mj. s Markem Ebenem, Libuší Šafránkovou, Jiřím Lábusem nebo Ivanem Trojanem. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí, podílel se na vzniku několika knižních titulů. V roce 2016 získal Cenu za podporu a rozvoj audioknih v České republice.
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.