Bamberští symfonikové jsou mimořádným orchestrem sídlícím v mimořádném městě. Svým typicky sytým, kulatým a jasným zvukem přinášejí od roku 1946 radost publiku po celém světě. Dosud realizovali více než 7 300 koncertů ve více než pěti stech městech třiašedesáti zemí a stejně jako Bavorská státní filharmonie pravidelně křižují celý svět coby kulturní vyslanci Bavorska i celého Německa. Díky okolnostem svého zrodu představují Bamberští symfonikové zrcadlo německé historie. Roku 1946 se bývalí členové Pražské německé filharmonie spojili se svými kolegy, kteří byli kvůli válce a jejím důsledkům nuceni uprchnout ze svých domovů, a společně založili Tonkünstlerorchester, krátce nato přejmenovaný na Bamberské symfoniky. Rodokmen původního pražského orchestru lze vysledovat až do 19. a 18. století, takže kořeny tělesa sahají až k Mahlerovi a Mozartovi. Dnes, více než sedmdesát let po založení orchestru, s českým rodákem Jakubem Hrůšou, který od září 2016 stojí v čele orchestru jako jeho v pořadí pátý šéfdirigent, je opět nastoleno živé pouto mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a jejich současností.

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a římského Orchestra dell´Accademia Nationale di Santa Cecilia. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF − Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms a v nadcházející sezoně ho čeká debut na Salcburském festivalu. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítl do jeho letošního působení na festivalu Dvořákova Praha i do uplynulé sezony České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem. Společným jmenovatelem jeho činnosti v zahraničí je vytrvalé prosazování především děl českých autorů. Za tuto činnost mu v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Cenu Antonína Dvořáka.

Jan Mráček patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace českých houslistů. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři a již ve třinácti letech se objevil na pódiu Rudolfina po boku Josefa Suka. Slavil úspěchy v mnoha soutěžích včetně druhé ceny v Soutěži Pražského jara roku 2010, kdy se jako devatenáctiletý stal vůbec nejmladším držitelem ocenění v historii tohoto interpretačního klání. Pravidelně spolupracuje s Václavem Hudečkem a od roku 2012 působí jako jeho asistent na Akademii Václava Hudečka. V roce 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, o tři roky později vyhrál mezinárodní soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Od roku 2015 zastává post koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystupuje po celém světě a spolupracuje s věhlasnými dirigenty, jakými jsou např. Maxim Vengerov, James Judd, Jac van Steen či Vladimir Fedosejev.