Karlovarský symfonický orchestr patří k nejstarším orchestrům v Evropě. Založen byl už roku 1835 skladatelem, houslistou a dirigentem Josefem Labitzkým jako sezonní lázeňské těleso. O čtyřicet let později jej Labitzkého syn August proměnil ve stálý symfonický orchestr s všestranným repertoárem. Významným počinem orchestru bylo uvedení kontinentální premiéry Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka v Poštovním dvoře 20. července 1894.

Vyjmenovat všechny významné osobnosti, které byly a jsou s Karlovarským symfonickým orchestrem spojené, je nesplnitelný úkol. Za všechny jmenujme alespoň houslistu a dirigenta Roberta Manzera, díky kterému získal orchestr vynikající vztahy s významnými osobnostmi evropské hudby, mimo jiné s Pablem Casalsem a Richardem Straussem. S orchestrem spoluúčinkovali renomovaní dirigenti jako například Jiří Bělohlávek, Dean Dixon, Aram Chačaturjan, Zdeněk Košler, Charles Mackerras, Libor Pešek nebo Petr Altrichter a ze sólistů například Ivo Kahánek, Ivan Klánský, Václav Hudeček, David Oistrach, Pavel Šporcl, Adam Plachetka, Josef Suk, Ivan Ženatý, Mstislav Rostropovič, Jiří Bárta, Magdalena Hajóssyová, Dagmar Pecková a mnoho dalších.

Ze stálých dirigentů se na profilu tělesa výrazně podíleli Václav Neumann, pozdější šéfdirigent České filharmonie, Vladimír Matěj, Josef Hercl a Radomil Eliška. Na jejich odkaz navázal v letech 1991–1998 Angličan Douglas Bostock, který s orchestrem realizoval četné nahrávky CD. V letech 2004 až 2009 zde působil jako šéfdirigent prof. Jiří Stárek. V letech 2011–2016 zastával pozici šéfdirigenta orchestru Francouz Martin Lebel, kterého následoval Jan Kučera, pod jehož vedením orchestr zaujal kromě klasického repertoáru i široké publikum v crossoverových programech, koncertech s filmovými melodiemi a rozšířil nabídku koncertů pro rodiny s dětmi. Od září 2022 do čela orchestru nastupuje Ondřej Vrabec, který je nejen oceňovaným dirigentem, ale i uznávaným sólohornistou České filharmonie, vyhledávaným komorním hráčem a pedagogem Akademie múzických umění v Praze.

Tradičně se orchestr podílí na mimořádných slavnostních událostech města – Zahájení lázeňské sezony, Jazzfestu Karlovy Vary nebo doprovází prestižní Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka.

Od roku 1992 pořádá Karlovarský symfonický orchestr hudební festival Beethovenovy dny. V září 2021 oslavil 63. jubileum také jeden z nejstarších hudebních festivalů v Evropě – Dvořákův karlovarský podzim, který KSO rovněž každoročně připravuje.

Karlovarský symfonický orchestr vždy patřil a patří k základním pilířům kultury v Karlových Varech, v posledních letech ale významně rozšiřuje svou působnost jak v rámci Karlovarského kraje, tak účastí na koncertech a hudebních festivalech u nás i v zahraničí. 

Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera patří mezi nejvšestrannější české umělce. Na Pražské konzervatoři absolvoval u Bohuslava Řehoře skladatelský obor a u Miriam Němcové a Miroslava Košlera obor dirigentský, v němž jej následně na HAMU vedl Vladimír Válek. V rámci svého absolventského dirigentského koncertu na Pražské konzervatoři debutoval se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a provedl v premiéře své Tři symfonické básně na motivy českých spisovatelů (Kundera, Hrabal, Kolář).

Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén. Plodná je i jeho tvorba v oblasti aranžérské – je autorem symfonických úprav písní Jaroslava Ježka a několika symfonických suit složených z písní a melodií z českých filmů.

Jako dirigent pravidelně spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru provedl nebo natočil více než sto symfonických skladeb soudobých autorů, často v premiéře. V letech 2002–2010 byl jeho hlavním působištěm Symfonický orchestr Českého rozhlasu, s nímž provedl řadu abonentních koncertů, natočil mnoho nahrávek, vystoupil například v Musikverein ve Vídni či během japonského turné. U příležitosti českého předsednictví EU 2009 s tímto tělesem natočil pro Supraphon hymny 27 členských států Evropské unie. V rámci Dne české státnosti 2010 zrekonstruoval původní partituru Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky k němému filmu Svatý Václav z roku 1929, hudbu nově natočil na DVD a následně živě provedl i s projekcí filmu v Rudolfinu. Spolupracuje rovněž se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s nímž provedl například Smetanovu Mou vlast, Janáčkovu Glagolskou mši či Beethovenovu Symfonii č. 9 „S Ódou na radost“. S FOK rovněž od roku 2014 pravidelně diriguje a moderuje koncerty ve Valdštejnské zahradě.

Působí i na operní scéně. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče – Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval v Národním divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho. Je autorem baletů Tři mušketýři a Zkrocení zlé ženy. Svoji všestrannost naplno projevil v projektu Wanted, kde společně s Dagmar Peckovou a Epoque Orchestra v pražské Lucerně osmnáctkrát uvedli scénickou podobu písní Kurta Weilla (2017). Dirigoval rovněž nové nastudování výpravné scénické podoby Mše Leonarda Bernsteina.

Jeho skladby provedla Česká filharmonie, Národní divadlo v Praze, Lotyšské národní divadlo Riga, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a řada dalších divadel a orchestrů.

V letech 2015–2021 byl angažován jako šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru.

Ondřej Gregor Brzobohatý je nejen hudebník, ale také skladatel, textař, aranžér a herec. Kouzlu hudby propadl především díky hudbě filmové, které se odjakživa toužil profesionálně věnovat. V dětství ho také ovlivnila hudba černošských hudebníků Raye Charlese, Arethy Franklin, Stevieho Wondera nebo Louise Amstronga, z níž dodnes čerpá inspiraci pro svou písňovou tvorbu. Mj. je autorem hudby k filmu Anděl Páně 2 a pro Hudební divadlo Karlín složil vlastní muzikál Legenda jménem Holmes s Vojtěchem Dykem v hlavní roli. V době nucené koncertní pauzy složil píseň zdravotním sestřičkám spojenou s finanční sbírkou, vystoupil v rámci projektu Hrajeme do oken pro seniory, na streamovaném koncertě Testujeme Krumlov, na podporu sbírky pro Potravinové banky pro TV Seznam a na Koncertě k výročí 17. listopadu. Při tom vymyslel odlehčenou a humornou stolní hru Covid-19: Jsme v tom spolu, ksakru!

Jan Novák se hře na housle věnuje od šesti let. V současné době studuje u profesora Jiřího Fišera na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy, pod jehož vedením úspěšně vykonal přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř. Roku 2017 se zúčastnil Mezinárodní houslové soutěže Mistra Josefa Muziky, kde získal 2. cenu a ocenění za nejlépe provedenou povinnou skladbu Luboše Fišera. V témže roce se stal vítězem celostátního kola národní soutěže MŠMT v Liberci. Roku 2018 v Mezinárodní houslové soutěži PhDr. Josefa Micky získal první místo s pozváním na mistrovské kurzy Václava Hudečka v Luhačovicích. Součástí pozvání na kurzy bylo stipendium od nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. První cenu získal rovněž na jubilejním 60. ročníku celosvětově známé Mezinárodní Kocianovy houslové soutěže. Na podzim 2019 účinkoval v rámci MHF Dvořákova Praha v Anežském klášteře. Jan Novák je podporován rodinnou nadací Karla Komárka (KKFF).

Sebastian Cretan se narodil roku 2010 do hudebnické rodiny české matce a rumunskému otci. Hře na klavír se začal věnovat ve čtyřech letech pod vedením M. Skalkové. V šesti letech se již jako žák ZUŠ Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních zúčastnil soutěže ZUŠ (MŠMT). V této soutěži se probojoval do celostátního kola, kde obsadil 3. místo. V téže době rovněž soutěžil na celostátní klavírní soutěži Karlovarská růžička v Karlových Varech, kde získal 2. cenu. Roku 2019 se představil jako jeden ze sólistů ZUŠ Fryderyka Chopina se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně – přednesl Klavírní koncert č. 2 Isaaka Berkoviče. Krátce nato se znovu zúčastnil soutěže Karlovarská růžička, kde tentokrát obdržel 3. cenu. Od září 2019 je žákem ZUŠ Roberta Schumanna v Aši, jeho vyučující je Olga Fernandez. V červnu 2020 soutěžil na Prague Junior Note, kde získal Čestné uznání. Kromě klavíru se věnuje i hře na pozoun, volný čas tráví jízdou na kole a hrami s kamarády.

Kateřina Zachová se narodila roku 2003 a od roku 2011 studuje na ZUŠ Jihlava – 2. stupeň hra na klavír u Evy Fišerové. Roku 2012 se zúčastnila 9. ročníku klavírní soutěže ve čtyřruční hře PER QUATRO MANI, kde získala čestné uznání I. stupně. Na téže souteži byla roku 2016 oceněna 3. cenou. V letech 2016 a 2019 vystoupila na přehlídce Mladý pianista Jihlava včetně koncertu vítězů. Roku 2017 získala čestné uznání I. stupně v ústředním kole soutěže žáků ZUŠ České republiky ve hře na klavír a o dva roky později si z téže soutěže odnesla 1. cenu v komorní hře a účast na koncertu vítězů. Roku 2017 se zúčastnila festivalu Gustava Mahlera Jihlava a o dva roky později byla nominována na ocenění Talent Vysočiny.

Vojtěch Čermák se narodil roku 2004 a jeho dosavadní hudební vzdělání zahrnuje obory housle a příčná flétna na ZUŠ Jihlava (Mgr. Dana Slavíková), ZUŠ Havlíčkův Brod (DiS. Tamara Mašlaňová) a na Pražské konzervatoři. V letech 2015–2019 získal několik čestných uznání 1. stupně a prvních cen na ústředních kolech soutěže vyhlášované MŠMT, a to ve hře na zobcovou flétnu, v komorní hře a ve hře na příčnou flétnu. V roce 2017 se probojoval do Zlatého pásma na celostátní přehlídce Mládí a Bohuslav Martinů ve hře na housle, roku 2019 získal čestné uznání na mezinárodní interpretační soutěži Pro Bohemia v Ostravě ve hře na příčnou flétnu.

Anna Čermáková se narodila roku 2002. Hře na violoncello se učila nejdříve na ZUŠ Jihlava pod pedagogickým vedením Martiny Charvátové, v současné době studuje na Pražské konzervatoři u prof. Renaty Strašrybkové. V letech 2011–2014 získala tři druhé ceny a jedno ocenění za vynikající výkon v ústředních kolech soutěže vyhlášené MŠMT, v letech 2017–2019 byla na téže souteži oceněna třemi prvními cenami ve hře na violoncello, v orchestrální hře a v komorní hře. Roku 2019 se rovněž zúčastnila Mezinárodní violoncellové soutěži o cenu Gustava Mahlera, kde získala 2. cenu.