- Celkem položek:
- 0
- Celková cena:
- 0
Ceny vstupenek
1990 – 790 Kč
Klavírista András Schiff začíná každý den s Bachem a podle jeho vlastních slov je to pokaždé jiné. Klavírním koncertem č. 1 d moll od Johanna Sebastiana Bacha začne i koncert původem maďarského virtuóza, který si ke klavíru přidá navíc ještě dirigování a Českou filharmonii.
Představovat Sira Andráse Schiffa umělecké veřejnosti již dávno není potřeba, publikum Dvořákovy Prahy jej navíc dobře poznalo jako rezidenčního umělce festivalu před dvěma lety. I tehdy všechny oslnil jako klavírista a dirigent prvního českého orchestru, ale jeho vystoupení bude letos – podobně jako Bach – při stejném obsazení jiné. Během jednoho večera provede hned dva klavírní koncerty: vedle Bachova prvního ještě Mozartův sedmadvacátý v tónině B dur. Na závěr pak bude dirigovat Symfonii č. 3 Es dur zvanou „Eroica“ od Ludwiga van Beethovena.
Schiff tvrdí, že hudbu nelze oddělit od politiky, i když se jedná o kompozice dávno mrtvých autorů. Hrdinská symfonie začíná motivem vojenské fanfáry, která jako by volala do války. Smuteční pochod druhé věty však připomíná, že egoistická posedlost neomezenou mocí vede také k velkým pádům.
Partnerský koncert Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha
Generální mediální partner
Česká filharmonie je nejvýznamnější český orchestr a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb se Semyonem Bychkovem pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 rovněž držitelkou Ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.
Sir András Schiff se narodil roku 1953 v Budapešti. První lekce klavíru absolvoval v pěti letech u Elisabeth Vadász. Později pokračoval ve studiu na Akademii Franze Liszta v Budapešti u profesorů Pála Kadosyho, Györgye Kurtága a Ference Radose, v Londýně pak u George Malcolma
Významnou součást jeho aktivit představují sólové recitály, zejména souborná provedení klavírních děl Bacha, Haydna, Mozarta, Beethovena, Schuberta, Chopina, Schumanna a Bartóka. Od roku 2004 provedl ve více než dvaceti městech kompletní cyklus klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v chronologickém pořadí. Jejich živé nahrávky z curyšské Tonhalle (ECM) získaly nejvyšší ocenění.
Za nahrávku Variací Es dur Roberta Schumanna (ECM) Schiff obdržel International Classical Music Award 2012 v kategorii Sólový nástroj – Nahrávka roku. Na podzim 2017 vydal album, na němž spolu s manželkou Yuuko Shiokawou (housle) interpretuje díla Johanna Sebastiana Bacha, Ferruccia Busoniho a Ludwiga van Beethovena. Roku 2019 pak realizoval nahrávku s klavírními díly Franze Schuberta. Jeho nejnovější nahrávky pocházejí z posledních dvou let: album s komorní hudbou ve spolupráci s klarinetistou a skladatelem Jörgem Widmannem obsahuje dvě klarinetové sonáty, op. 120 Johannese Brahmse a Widmannova vlastní Intermezza pro klavír, která autor Schiffovi věnoval. Nejnovější album s nahrávkami dvou klavírních koncertů Johannese Brahmse, pořízenými na klavír Blüthner, Schiff realizoval roku 2021 ve spolupráci s Orchestra of the Age of Enlightenment.
Nakladatelství Bärenreiter a Henschel roku 2017 společně vydala Schiffovu knihu Music Comes from Silence, obsahující klavíristovy eseje a rozhovory s Martinem Meyerem.
Sir András Schiff vystupuje se světově nejvýznamnějšími orchestry a dirigenty. Dlouhodobě se zaměřuje na provádění Bachových, Mozartových a Beethovenových klavírních koncertů v roli dirigenta. Roku 1999 založil vlastní komorní orchestr Cappella Andrea Barca, s nímž úzce spolupracuje jako dirigent i sólista, podobně jako s Evropským komorním orchestrem.
Sir András Schiff je od raného mládí nadšeným komorním hráčem. V letech 1989–1998 řídil festival komorní hudby Musiktage Mondsee, který si získal vysoké mezinárodní uznání. Spolu s Heinzem Holligerem se v letech 1995–2013 podílel na uměleckém vedení přehlídky Ittinger Pfingstkonzerte ve švýcarském Kartause Ittingen. Od roku 1998 se v Teatro Olimpico ve Vicenze pod jeho vedením koná koncertní cyklus Omaggio a Palladio.
Na jaře 2011 na sebe Schiff upoutal pozornost díky svému odporu ke znepokojivému politickému vývoji v Maďarsku. Vzhledem k následným útokům na svou osobu ze strany některých maďarských nacionalistů se rozhodl ve vlasti již nevystupovat.
Sir András Schiff získal řadu mezinárodních poct. Jako mimořádný beethovenovský interpret byl v červnu 2006 jmenován čestným členem Beethovenova domu v Bonnu. V září 2008 obdržel medaili Wigmore Hall za svou třicetiletou hudební činnost. Je rovněž držitelem Ceny Roberta Schumanna města Zwickau za rok 2011. V lednu 2012 mu Mezinárodní nadace Mozarteum udělila Zlatou Mozartovu medaili. V červnu následujícího roku obdržel Řád za zásluhy v oblasti vědy a umění. V témže roce byl jmenován čestným členem vídeňského Konzerthausu a mimořádným členem Balliol College (Oxford). Roku 2012 obdržel od Spolkové republiky Německo Velkokříž za zásluhy s hvězdou. V prosinci 2013 získal nejvyšší ocenění Královské filharmonické společnosti v Londýně, Zlatou medaili za mimořádné hudební výkony. V červenci 2014 mu Univerzita v Leedsu udělila čestný doktorát a v březnu 2018 mu Jeho královská Výsost princ Charles udělil titul prezidenta Royal College of Music. V červnu 2014 jej královna Alžběta II. jmenovala rytířem bakalářem za zásluhy o hudbu. Od prosince 2014 je čestným občanem města Vicenza. V roce 2021 mu byla udělena Cena Antonína Dvořáka a v červnu 2022 mu byla udělena Bachova medaile města Lipska jako „jednomu z nejvýznamnějších bachovských interpretů naší doby“.
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.