- Celkem položek:
- 0
- Celková cena:
- 0
Cena studentského speciálu se Vám při nákupu objeví až po přihlášení k Vašemu zákaznickému účtu. Pokud ještě nejste členem Klubu mladých a chcete čerpat členské výhody, registrujte se!
Koncert vysílá v přímém přenosu Český rozhlas.
Vynikající koncertní hráč není jen virtuózní technik se schopností zvládnout libovolnou partituru. Musí být také odolný proti stresu, který s sebou každé vystoupení nese, držet pod kontrolou adrenalin i trému, a navíc by z něj ještě mělo vyzařovat nepopsatelné charisma. Veřejné finále soutěže Concertino Praga slouží právě k tomu, aby jeho účastníci prokázali nejen umění, s jakým ovládají svůj nástroj, ale také schopnost obstát v ostrém koncertním provozu. To vše za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Vahana Mardirossiana, za přítomnosti publika a náročné poroty složené z renomovaných osobností hudebního světa. Ceny pro vítěze – včetně ceny publika – budou uděleny a vyhlášeny přímo na místě. S Concertinem Praga, které spolupořádají Český rozhlas a Akademie klasické hudby, tak zavane do důstojného Rudolfina proud mladistvého elánu i kousek sportovního ducha.
V porotě Concertina Praga v kategorii sólová hra zasednou mimo jiné dlouholetá vedoucí projektu „Debut v německé vysílací kultuře“ Christine Anderson, britský houslista Dmitry Sitkovetsky, profesorka hannoverské Hochsule für Musik Ewa Kupiec, klavírista Ivo Kahánek, trumpetista Sergei Nakariakov a další.
Jan Schulmeister se hře na klavír věnuje od pěti let. Vedle studia na ZUŠ v Kroměříži ve třídě Evy Zonové absolvoval řadu mistrovských kurzů s předními pedagogy a umělci doma i v zahraničí. Z mnoha klavírních soutěží si odnesl ta nejvyšší ocenění, mj. je dvojnásobným vítězem Národní soutěže ZUŠ, dvakrát obhájil absolutní vítězství v soutěži Piano Talents v Miláně a titul absolutního vítěze získal i v soutěžích Amadeus a Beethovenovy Teplice. Přidal též prvenství na Soutěži Césara Francka v Bruselu a na estonské Odin International Music Competition. Stal se finalistou soutěže Concertino Praga 2020 a získal cenu EMCY. Vystupuje s předními českými orchestry pod vedením Tomáše Netopila, Dennise Russella Daviese či Jiřího Rožně, spolupracuje s Wihanovým kvartetem. Pravidelně sólově koncertuje nejen na českých, ale i zahraničních pódiích, účinkuje v rámci mezinárodních hudebních festivalů Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Svátky hudby nebo Jihočeský festival.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k nejvýznamnějším a nejstarším orchestrům v České republice. Po mnoho desítek let představuje univerzální symfonické těleso s širokým záběrem repertoáru z oblasti koncertní i operní hudby. Jako stálí nebo hostující dirigenti s orchestrem spolupracovali např. Václav Talich, Karel Ančerl, Václav Neumann, Vladimír Válek a Charles Mackerras. Současným šéfdirigentem je Alexander Liebreich. Řada světových hudebních skladatelů provedla s orchestrem vlastní skladby: Sergej Prokofjev, Aram Chačaturjan a další. Orchestr se vždy intenzivně věnoval nahrávací činnosti a má zásluhu na vzniku zvukových záznamů mnoha děl českých klasiků, která nejsou běžnou součástí repertoáru. Na festivalu Dvořákova Praha nevystoupí poprvé: např. roku 2014 se zde podílel na světové premiéře kompletního koncertního provedení Dvořákovy operní prvotiny Alfred s původním německým libretem a roku 2019 na unikátním nastudování Dvořákova prvního zhudebnění libreta Král a uhlíř v novodobé premiéře.
Původem arménský dirigent a klavírista Vahan Mardirossian žije od roku 1993 v Paříži, kde také vystudoval tamní konzervatoř. Řadu let byl šéfdirigentem francouzského Orchestre de Caen a hudebním ředitelem Arménského národního komorního orchestru. Od sezóny 2019/2020 zastává post šéfdirigenta Komorního orchestru města Hongkong a od roku 2020 místo hudebního ředitele Orchestre Royal de Chambre de Wallonie. Pravidelně hostuje u řady evropských či asijských orchestrů včetně Národního orchestru Pays de la Loire, Arménské filharmonie, PKF – Prague Philharmonia, Libanonské filharmonie, Orchestru opery v Toulonu, Symfonického orchestru NHK a Japonské filharmonie. Jako klavírista vystoupil na řadě významných koncertních pódií včetně newyorské Carnegie Hall a spolupracoval s nejlepšími světovými dirigenty, mj. s Kurtem Masurem a Paavo Järvim. Jeho diskografie zahrnuje široké stylové rozpětí od barokní hudby až po skladby 20. století. Za album s klavírními díly Franze Schuberta získal prestižní ocenění Diapason d'Or.
Ildikó Rozsonits se narodila roku 2006 v Budapešti. Ve čtyřech letech začala hrát na zobcovou flétnu a o rok později na klavír. Jako desetiletá byla přijata na Lisztovu akademii pro výjimečné mladé talenty v Budapešti a stala se nejmladší studentkou této školy pod vedením prof. Gábora Eckhardta. Je laureátkou řady prestižních mezinárodních klavírních soutěží: v roce 2017 získala 1. cenu na soutěži Carla Filtsche v Rumunsku a v Itálii na soutěži Ars Nova zvítězila s nejvyšším možným počtem bodů. O rok později získala prvenství na soutěžích v Essenu a v Ústí nad Labem. Roku 2019 zvítězila na soutěži Bély Bartóka v rakouském Grazu. Loni získala 1. cenu na mezinárodní klavírní soutěži Césara Francka v Bruselu, na soutěži Piano Talents v Miláně a na mezinárodním hudebním festivalu a soutěži v Paříži. V roce 2020 se rovněž stala maďarskou vítězkou televizní show Virtuosos V4+. V roce 2021 získala absolutní prvenství na Klavírní soutěži Franze Liszta ve Španělsku.
Ryan Martin Bradshaw začal hrát na klavír ve věku sedmi let, od osmi vystupoval s Ruskou filharmonií za řízení Vladimira Spivakova, je nejmladším rezidenčním sólistou Slovenského rozhlasu. Je laureátem mnoha klavírních soutěží: získal 1. cenu na soutěži Zlatý louskáček v Moskvě, cenu EMCY, cenu Čajkovského konzervatoře, 1. cenu na Krainevově mezinárodní soutěži v Moskvě, 1. cenu na Chopinově klavírní soutěži v Polsku, 2. cenu na Mezinárodní klavírní soutěž v Aarhus, cenu Carla Nielsena a cenu publika v Enschede, 2. cenu a cenu pro nejmladší účastníky na Nizozemské mezinárodní klavírní soutěži, 2. cenu na Soutěži Mihaela Ursuleasa v Bukurešti, 3. cenu a cenu pro nejmladšího finalistu na Klavírní soutěži Ference Liszta ve Výmaru, Grand Prix a 1. cenu na soutěži International Vienna Open, 1. cenu na Mezinárodní klavírní soutěži Petera Toperczera v Košicích, 1. cenu na soutěži Záhřeb Young Virtuosi, 1. cenu na soutěži Young Virtuosi v Sofii, 1. cenu na soutěži Grand Prize Virtuoso v Salcburku, 1. cenu na soutěži Amadeus Mozartian v Brně a 1. cenu na bratislavské soutěži Mladí virtuózi.
Mark Anthony Lewin začal hrát na housle ve věku pěti let. Do deseti let studoval u Tamary Prischepenko, od léta 2015 pracuje pod vedením prof. Bernharda Hartoga na Julius Stern Institute v Berlíně. Zároveň se účastní mistrovských kurzů u prof. Dory Schwarzbergové. Pravidelně vystupuje na hudebních festivalech Youth Classics 2015 (Švýcarsko), Kastela Summer School 2015 (Chorvatsko), International Summer Academy 2016 a 2019 (Rakousko), Chieti Classica 2019 (Itálie). V roce 2018 se připojil k Mezinárodní akademii mladých talentovaných hudebníků v Německu. Pravidelně se účastní mezinárodních kurzů, kde spolupracoval s renomovanými hudebníky jako Michael Erxleben, Frithjof-Martin Grabner, Felix Korinth, The Ensemble Modern či Roeland Gehlen. V roce 2020 se stal členem Národního mládežnického orchestru Německa (BJO). Jako sólista i v duu se svým bratrem Michaelem Lewinem vystoupil na mnoha koncertech a festivalech, mimo jiné na 27. Braniborských letních koncertech. Od roku 2017 studuje na Hudební škole Carla Philippa Emanuela Bacha.
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.