- Celkem položek:
- 0
- Celková cena:
- 0
Ceny vstupenek
390 — 290 Kč
Mládí, talent, euforie a radostná hudba čeká posluchače koncertu Symfonického orchestru Pražské konzervatoře. Festival tímto navazuje na koncerty Mladých filharmoniků z předchozích let. Festival tak pomáhá posilovat praxi orchestrálních hráček a hráčů mladým hudebníkům, kteří tak díky účinkování na velkém festivalovém pódiu získávají neocenitelné zkušenosti v ostrém koncertním provozu. Mohou se pochlubit nejen talentem, ale také ochotou i schopností ukázněně pracovat a podřídit vlastní hudební ambice prospěchu orchestrálního celku.
Pod vedením zkušeného dirigenta Petra Altrichtera provedou Koncert pro housle a orchestr D dur od Petra Iljiče Čajkovského. Sólového partu jedné z nejoblíbenějších skladeb svého druhu se ujme Daniel Matejča. Sedmnáctiletý houslista přesvědčil festivalové publikum o svých kvalitách již při předloňském koncertu laureátů Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Ve druhé části programu zazní Dvořákova Symfonie č. 8 G dur, která ukazuje svého autora na vrcholu tvůrčích sil v období radostné vyrovnanosti.
Historie orchestru Pražské konzervatoře sahá k samotným počátkům výuky na této škole v r. 1811. Ostatně, již v dubnu 1808 se v provolání zakladatelů konzervatoře zdůrazňuje výchova orchestrálních hráčů jako hlavní úkol nově zakládané instituce. Orchestr se poprvé představil veřejnosti na koncertech na jaře roku 1815. Po dalších několik desítek let hrál velmi významnou úlohu v pražském koncertním životě. V březnu 1846 provedl poprvé v Čechách Beethovenovu 9. symfonii. Doprovázel řadu proslulých koncertních umělců (F. Liszta, F. Lauba, Kl. Schumannovou aj.). Na jeho koncertech ve 2. polovině 19. století zaznívala díla nových hudebních směrů ve skladbách F. Liszta, H. Berlioze, R. Wagnera, G. Meyerbeera a dalších. Na jaře 1896 premiéroval tento orchestr symfonické básně A. Dvořáka Vodník, Polednice a Zlatý kolovrat. Do počátku 20. stol. pracoval pod vedením ředitelů konzervatoře, dále pak s řadou významných skladatelů a dirigentů. Mezi ně patřili například Otakar Ostrčil, Václav Smetáček, František Hertl a Alois Klíma. Libor Hlaváček získal s orchestrem konzervatoře v září 1972 v Berlíně 1. cenu a zlatou medaili v soutěži studentských orchestrů. Orchestr ve své novodobé historii třikrát vystoupil na Pražském jaru. Bylo to v roce 1955, 1961 a 2011.
V současné době je složen ze studentů 4., 5. a 6. ročníku konzervatoře. V jeho čele stoji od roku 1995 Miriam Němcová. Orchestr pravidelně zkouší a koncertuje. V Praze má zpravidla 4 veřejná vystoupení ročně. Kromě toho uskutečnil v posledních dvaceti letech řadu zahraničních zájezdů. Vystoupil např. ve Francii, Německu, Itálii, Švýcarsku a Anglii. K cenným úspěchům orchestru a jeho šéfdirigentky patří trojnásobné absolutní vítězství v soutěži Českého rozhlasu Concerto Bohemia. Mezi hostujícími dirigenty, kteří s tímto orchestrem pracovali a koncertovali, byli např. Libor Pešek, Ondřej Kukal, Leoš Svárovský, Serge Baudo, Ondrej Lenárd či Daniele Gatti. K nejvýznamnějším úspěchům v dosavadní historii orchestru patří vystoupení na zahajovacím koncertu Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 2011 pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, v roce 2019 vystoupil na slavnostním koncertu při otevření Národního Muzea v Praze a rovněž absolvoval úspěšný zájezd do Norimberku. Koncem roku ve spolupráci se společností Unicorn koncertoval v pražské Rudolfinu na v rámci opakujícího se klasicko-rockového programu. Letos orchestr čeká samostatný koncert na festivalu Smetanova Litomyšl a červencový Festival des Anches d´Azur ve Francii. Vrcholem pak bude vystoupení pod taktovkou Petra Altrichtera na prestižním festivalu Dvořákova Praha 13. září ve Dvořákově síni Rudolfina.
Petr Altrichetr je jedním z nejvýznačnějších českých dirigentů, který si udělal působivé jméno svou dynamickou a hlubokou interpretací symfonické hudby.
Pochází z hudební rodiny a hře na hudební nástroje se věnoval od raného dětství. Absolvoval konzervatoř v Ostravě, obory lesní roh a dirigování. Ve studiích pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v oborech dirigování orchestru pod vedením Otakara Trhlíka a Františka Jílka a dirigování sboru s pedagogy Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem. Po dobu studia na JAMU spolupracoval jako sbormistr a dirigent s Brněnským akademickým sborem a podílel se na zisku mnoha ocenění na zahraničních sborových soutěžích a festivalech (Middlesbrough, ,Debrecen…)
Mezinárodní pozornost na sebe Altrichter upoutal v roce 1976, kdy získal titul laureáta a speciální cenu poroty na uznávané dirigentské soutěži ve francouzském Besanconu. Na základě tohoto ocenění se stal dirigentem asistentem Václava Neumanna v České filharmonii a nastartoval tak svou uměleckou kariéru. Pozvání k zahraničním orchestrům pak na sebe nenechala čekat.
Po působení ve Filharmonii Brno se v roce 1988 stal dirigentem Pražských symfoniků a v roce 1990 pak jejich šéfdirigentem. S tímto orchestrem absolvoval četná zahraniční turné do Japonska, USA, Švýcarska, Německa, Francie a dalších zemí. Zároveň také dlouhodobě spolupracoval s Komorní filharmonií Pardubice, se kterou v rámci zahraničních koncertů uvedl do koncertního života mnohé mladé nadějné sólisty ( Isabelle van Keulen, Radek Baborák a další.. ), kteří jsou nyní součástí světových koncertních pódií.
Od roku 1993 byl hudebním ředitelem Jihoněmecké filharmonie Kostnice, s tímto orchestrem pravidelně koncertoval v Tonhahlle Curych a v KKL Lucern a podnikl turné do Švýcarska a Itálie.
Svůj debut ve Velké Británii absolvoval Petr Altrichter s orchestrem Pražských symfoniků na festivalu v Edinburghu v roce 1993, londýnský debut pak s Anglickým komorním orchestrem krátce nato. V roce 1997 byl jmenován hlavním dirigentem Liverpoolské královské filharmonie poté, co v orchestru v předešlé sezóně s velkým úspěchem hostoval. S tímto orchestrem také vystoupil v roce 2000 na BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall a natočil několik vysoce ceněných nahrávek pro vlastní label tělesa -RLPO Live.
V roce 2001 byl Altrichter pozván do čela Filharmonie Brno, kde setrval dalších sedm let a vrátil se tak k orchestru, se kterým byl spjat od studií a se kterým jako pravidelný host spolupracuje doposud.
Je také pravidelným hostem České filharmonie, se kterou má stálý umělecký kontakt od svých asistentských začátků, Pražských symfoniků, Filharmonie Brno a Slovenské filharmonie, se kterou natočil vřele přijatá a ceněná CD s repertoárem Antonína Dvořáka.
S Českou filharmonií podnikl v minulých letech turné po Evropě i Asii a na festivalu Dvořákova Praha s ní vystupuje také pravidelně. V české republice spolupracuje se všemi předními orchestry. O sezóny 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Sovenské filharmonie, se kterou ho pojí také dlouholetá spolupráce.
Jako host řídil význačné světové orchestry jako japonský NHK Symphony Orchestra , Berlin Symphony Orchestra, ve Velké Britániii rovněž spolupracoval s BBC Symphony , Royal Scottish National Orchestra, BBC Scottish Symphony a London Philharmonic Orchestra.
Dále hostoval v Bruckner Orchester Linz, Varšavské filharmonii, Krakovské filharmonii, SWF orchestru v Baden-Badenu, Lotyšském národním orchestru v Rize, Orquesta Filarmonica de Gran Canaria, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Netherlands Philharmonic, Stavanger Symmphony , Norrkopings Symphonieorchester, Royal Danish Orchestra Copenhagen, Odense Symphony Orchestra a dalších.
Je častým hostem festivalu Pražské jaro, Janáčkův máj Ostrava, festivalu Smetanova Litomyšl, Brněnský podzim a Bratislavské hudební slavnosti.
Hostoval na velkých festivalech v Salcburku, Edinburghu, Avignonu , Aténách, Cheltenhamu, Paříži, Madridu, Chicagu, Curychu, Lucernu, , Vídni, Seville, Palermu a dalších.
Těžištěm repertoáru Petra Altrichtera je česká hudba – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů, ruská hudba – především Dimitrij Šostakovič, dále hudba Gustava Mahlera a Antona Brucknera. Významní světoví sólisté a interpreti (Garrick Ohlsson, John Lill, Tabea Zimmermann…) oceňují jeho pohotovost v orchestrálních doprovodech a vyhledávají spolupráci s ním.
Zdroj: Petr Altrichter
Daniel Matejča, narozen v Liberci 30. 4. 2005, začal s hrou na housle ve 4 letech pod vedením maminky Olesii Voličkové. Po roce nastoupil do třídy prof. Ivana Štrause, u kterého studuje dodnes.
Mezi jeho úspěchy se řadí například 1. místa na Mezinárodní houslové soutěži mistra Josefa Muziky v letech 2013 – 2017 (2014 zvláštní cena – mistrovský nástroj Tomáše Pilaře), absolutní vítězství soutěže ZUŠ v roce 2017, v rámci 1. míst z Kocianovy mezinárodní soutěže v letech 2016 a 2018 vystoupil na koncertech známého houslového virtuosa Pavla Šporcla. V roce 2019 se stal laureátem této soutěže. Je také držitelem ceny Zlatý oříšek 2017. Zúčastnil se masterclassů po vedením Jiřího Vodičky, nebo Christiana Tetzlaffa organizovaných Českou filharmonií.
V roce 2019 obdržel na soutěži Jugend Musiziert v Halle 1. místo s plným počtem bodů. Tentýž rok také zahrál Mendelssohnův Houslový koncert s Libereckým symfonickým orchestrem pod taktovkou Josefa Kurfiřta v divadle F. X. Šaldy v Liberci. V roce 2020 získal v mezinárodní houslové soutěži Georga Phillipa Telemanna v Polské Poznani 1. cenu. V tomto roce získal také na mezinárodní soutěži Concertino Praga 2. cenu, kdy ve finále v Rudolfinu předvedl Prokofjevův 1. houslový koncert za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Tentýž koncert v květnu 2021 nahrál s Pardubickou filharmonií. V roce 2021 složil přijímací zkoušku na AMU v Praze. Studoval také na Akademii v Imole, kde pracoval s Mauriziem Scirarrettou a mj. také Borisem Belkinem. Později tohoto roku zvítězil v televizní soutěži Virtuosos V4+. Koncertuje především napříč Evropou – Francii, Itálii, Německu, Rakousku a dalších státech.
Prezentuje se také na různých houslových kurzech, mezi které patří například hudební kurzy v Litomyšli, Liberec International Violin Academy, Imola summer festival v Itálii nebo International Music Academy Orpheus ve Vídni. Během těchto kurzů pracuje také se zahraničními profesory, jako například Stephen Schipps, Simon James nebo Michael Frischenschlager.
Zdroj: Daniel Matejča
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.