- Celkem položek:
- 0
- Celková cena:
- 0
Jeden z předních evropských orchestrů, Tonhalle-Orchester Zürich, přiváží na Dvořákovu Prahu dramaturgicky pozoruhodný program: vedle slavné Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka a Dvojkoncertu pro housle a violoncello Dvořákova velkého uměleckého vzoru Johannese Brahmse zazní dílo současného německého autora Jörga Widmanna Con brio. Koncertní předehra pro orchestr. Kontrast velkých romantických partitur s rytmicky pregnantní hudební řečí současnosti jistě přinese ojedinělý umělecký zážitek.
Je považován za jednoho z nejvýraznějších violoncellistů své generace. Narodil se roku 1981 ve francouzském Chambéry a hudbě se věnoval od svých pěti let. Hru na violoncello studoval na Národní konzervatoři hudby a tance v Paříži a později u proslulého Heinrich Schiffa ve Vídni. Je laureátem mnoha prestižních ocenění na mezinárodních soutěžích včetně Mezinárodní soutěže André Navarry. Vystupuje na nejvýznamnějších koncertních pódiích, kde spolupracuje s mnoha špičkovými dirigenty (John Eliot Gardiner, Daniel Barenboim, Valerij Gergijev) a orchestry (Berlínští filharmonikové, London Symphony Orchestra, Gewandhausorchester Leipzig). Věnuje se také komorní hudbě, často ve spolupráci se svým bratrem Renaudem (housle). Capuçon se na Dvořákově Praze neobjeví poprvé. V roce 2009 zde s velkým ohlasem provedl Dvořákův Violoncellový koncert h moll a roku 2012 se podílel na interpretaci Beethovenova Trojkoncertu.
Patří k nejstarším orchestrům evropského kontinentu a dlouhodobě se řadí mezi špičková tělesa na mezinárodní scéně. Jeho bohatá historie, sahající až k roku 1868, je spojena se jmény mnoha vynikajících dirigentských osobností, které stály v jeho čele (mj. Rudolf Kempe, Charles Dutoit, Christoph Eschenbach a David Zinman). V současné době je orchestr tvořen více než stovkou hudebníků z dvaceti zemí světa a v každé sezóně vystoupí na mnoha desítkách koncertů na domácí půdě i v zahraničí. Těleso pravidelně spolupracuje se sólisty, kteří patří k současné interpretační špičce: Joshua Bell, Alfred Brendel, Julia Fischer, Hélène Grimaud, Gidon Kremer, Radu Lupu, Yo-Yo Ma, Maria João Pires a mnoho dalších. Orchestr se intenzivně věnuje také nahrávací činnosti, o čemž svědčí diskografie zahrnující více než čtyřicet titulů. Od sezóny 2014/2015 je jeho šéfdirigentem Lionel Bringuier.
Gruzínská houslistka Lisa Batiashvili patří k nejuznávanějším sólistkám mladší generace. Pochází z hudební rodiny, hře na housle se věnuje od svých čtyř let a jejím prvním učitelem byl její otec, rovněž houslista. Později studovala na Vysoké hudební škole v Hamburku. V šestnácti letech se stala laureátkou Mezinárodní houslové soutěže Jeana Sibelia v Helsinkách a v dalších letech byla oceněna prestižními cenami ECHO Klassik Award a MIDEM Classical Award. Interpretka spolupracuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry (Berlínští filharmonikové, Staatskapelle Dresden, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Royal Concertgebouw Orchestra aj.) a dirigenty (Daniel Barenboim, Antonio Pappano, Christian Thielemann aj.). Batiashvili exkluzivně nahrává pro prestižní vydavatelství Deutsche Grammophon. Její nahrávky zahrnují díla Johannese Brahmse, Dmitrije Šostakoviče, Johanna Sebastiana Bacha a dalších autorů. Houslistka hraje na nástroj Guarneriho del Gesù z roku 1739.
Francouzský dirigent Lionel Bringuier se narodil roku 1986 v Nice a od třinácti let studoval dirigování na Národní konzervatoři hudby a tance v Paříži. Přes svůj nízký věk má na svém kontě již pozoruhodnou řadu dirigentských zkušeností a úspěchů. Šest let působil jako „resident conductor“ u Los Angeles Philharmonic a opakovaně vystupuje s řadou významných amerických a evropských orchestrů (Cleveland Orchestra, Orchestre Philharmonique de Radio France, Bamberger Symphoniker, BBC Symphony Orchestra). V letech 2009–2012 byl šéfdirigentem Orquesta Sinfónica de Castilla y León. Bringuier je velkým propagátorem soudobé hudby a ve světové premiéře již uvedl řadu děl současných autorů (Esa-Pekka Salonen, Bruno Mantovani, Philippe Fénelon, Eric Tanguy aj.).
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.