- Celkem položek:
- 0
- Celková cena:
- 0
Vystoupení proslulého souboru Kremerata Baltica je jedním z očekávaných vrcholů letošního ročníku Dvořákovy Prahy. Na stylově značně rozmanitém repertoáru bezpochyby opět dokáže svoji schopnost strhující reprodukce hudby napříč žánry a slohovými epochami.
Soubor Kremerata Baltica si za necelých dvacet let své existence vydobyl výjimečné postavení mezi světovými komorními orchestry. Je známý jak pro svoji neortodoxní dramaturgii, zahrnující díla mnoha žánrů a stylů včetně tvorby současných autorů, tak díky svému entuziasmu, zjevné radosti ze hry a strhujícímu hudebnímu projevu. Soubor, založený roku 1997 houslistou Gidonem Kremerem, se skládá z mladých talentovaných hudebníků z pobaltských zemí – odtud i název tělesa. Orchestr každoročně absolvuje na sedm desítek koncertů v mnoha zemích Evropy, Severní i Jižní Ameriky a Asie. Pravidelně vystupuje na nejvýznamnějších koncertních pódiích, jakými jsou např. Carnegie Hall (New York), Musikverein (Vídeň) nebo Royal Albert Hall (Londýn), a spolupracuje s interprety náležejícími k současné světové špičce (Michail Pletnev, Jevgenij Kissin, Martha Argerich, Vadim Repin, Yo-Yo Ma, Mischa Maisky, Sir Simon Rattle, Esa-Pekka Salonen, Christoph Eschenbach, Kent Nagano, Vladimir Ashkenazy aj.). Kremerata Baltica se intenzivně věnuje i nahrávací činnosti. Na svém kontě má přes třicet alb, z nichž řada je ověnčena prestižními cenami včetně Grammy Award a ECHO Klassik.
Lotyšský houslista a dirigent Gidon Kremer patří k nejpozoruhodnějším osobnostem současné hudební scény; často bývá označován za jednoho z nejoriginálnějších hudebníků své generace. Hře na housle se věnuje od čtyř let. Vystudoval nejprve Hudební školu v Rize a ve vzdělávání dále pokračoval na proslulé Moskevské státní konzervatoři, kde se stal žákem legendárního Davida Oistracha. Jeho strmou mezinárodní kariéru odstartovalo v roce 1969 vítězství v Paganiniho soutěži v Janově a o rok později v Čajkovského mezinárodní soutěži v Moskvě. V roce 1997 založil soubor Kremerata Baltica, s nímž pravidelně vystupuje na nejvýznamnějších světových koncertních pódiích. Kremerův repertoár je neobyčejně rozsáhlý: zahrnuje jak všechna významná díla klasického repertoáru od Bacha a Vivaldiho až po 20. století, tak tvorbu skladatelů současných, z nichž někteří mu svá díla přímo věnovali (Sofia Gubaidulina). Kremer je rovněž častým hostem nahrávacích studií. Dosud pořídil více než 120 nahrávek, z nichž mnohé získaly významná mezinárodní ocenění.
Německá houslistka korejského původu Clara-Jumi Kang patří k nejnadějnějším talentům mladé generace interpretů. Hře na housle se věnuje od tří let a již o rok později začala studovat pod vedením Valerije Gradova na Vysoké hudební škole v Mannheimu. V šesti letech byla časopisem Die Zeit označena za „zázračné dítě“ – v té době již za sebou měla debut s Hamburským symfonickým orchestrem. V sedmi letech se přestěhovala do Spojených států amerických, kde získala nejvyšší možné stipendium na proslulé hudební škole Juilliard School. Své vzdělání si později doplnila na vysokých školách v Berlíně a Mnichově. V roce 2009 se stala laureátkou Mezinárodní hudební soutěže v Soulu a získala druhou cenu na Mezinárodní houslové soutěži Josepha Joachima v Hannoveru, o rok později se stala vítězkou Mezinárodní houslové soutěže v Indianapolis. Představila se již na řadě významných světových pódií, kde spolupracovala s renomovanými orchestry a dirigenty, jako jsou např. Kremerata Baltica s Gidonem Kremerem, Moskevští virtuosové s Vladimirem Spivakovem nebo Orchestr Mariinského divadla s Valerijem Gergijevem.
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.