Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
festivalová ouvertura
Neděle 2. září 2018, 15.45
Po stopách A. Dvořáka

Při koupi vstupenek v balíčku, tj. na všechny čtyři koncerty programu Po stopách AD, zaplatíte 500 Kč. Cena se automaticky upraví po vložení všech vstupenek do košíku. Počet balíčků je omezen kapacitou sálů.

Program

Antonín Dvořák: Sborové písně pro mužské hlasy, B. 66Kytice z českých národních písní, op. 41, B. 72Z kytice národních písní slovanských, op. 43, B. 76

Koncertem v sídle pěveckého spolku Hlahol v Praze si připomínáme neobyčejně důležitou roli, kterou toto těleso sehrálo v umělecké kariéře Antonína Dvořáka. Byl to právě tento sbor, který roku 1873 svým strhujícím provedení Hymnu „Dědicové Bílé hory“ přispěl k prvnímu velkému úspěchu tehdy téměř neznámého autora. Dramaturgicky objevný program zahrnuje tři nepříliš často uváděné cykly skladeb pro mužský sbor, které zde vůbec poprvé zazní ve Dvořákově autentické verzi, a to v provedení Kühnova smíšeného sboru. Koncert je součástí tradiční festivalové akce Po stopách Antonína Dvořáka, která nás letos zavede na několik pražských míst, spojených se skladatelovým působením.

Více informací o programu

  • Dress code: casual
  • Konec koncertu: 16.30

Interpreti

Jaroslav Brych

Jaroslav Brych vystudoval hru na lesní roh na Konzervatoři Pardubice a dirigování na pražské AMU u Václava Neumanna, Josefa Veselky a Radomila Elišky. Opakovaně se účastnil dirigentských kurzů Helmutha Rillinga ve Stuttgartu. V letech 1984–1997 byl sbormistrem Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy, v letech 1996–2005 působil jako hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru. Vedle dirigentské a sbormistrovské činnosti učí na HAMU, Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a na Konzervatoři Pardubice. Sbormistrem Kühnova smíšeného sboru je od roku 2017.

Jaroslav Brych - sbormistr

Kühnův smíšený sbor

Kühnův smíšený sbor působí na světové hudební scéně již téměř šedesát let. Pod vedením Pavla Kühna se zaměřil na uvádění acappellových děl světového romantismu a pod vedením dirigentských osobností typu Václava Smetáčka, Zděňka Mácala, Jiřího Bělohlávka, Libora Peška a dalších také na oratorní a kantátový repertoár. K častým aktivitám tělesa patří rovněž nahrávání filmové a operní hudby. Těleso inspirovalo k tvorbě mnohé autory druhé poloviny 20. století, zejména Bohuslava Martinů, Jana Nováka, Václava Trojana či Luboše Fišera. Sbor spolupracuje s řadou renomovaných českých i zahraničních orchestrů a je pořadatelem vlastní série koncertů v Českém muzeu hudby.

Lenka Navrátilová

Lenka Navrátilová vystudovala obory hra na klavír u prof. Jaroslava Čermáka, hru na cembalo u prof. Rudolfa Zelenky na konzervatoři v Teplicích a sbormistrovství chrámové hudby pod vedením profesorů Jiřího Koláře a Marka Štryncla na Karlově univerzitě. Je profesorkou operní korepetice na Pražské konzervatoři a korepetitorkou Pražského filharmonického sboru. Dlouhodobě spolupracuje s Pražským komorním sborem, Smíšeným pěveckým sborem ČNSO a je sbormistryní Kühnova smíšeného sboru. Dirigovala koncerty se sborem na festivalech Dvořákova Praha, Musica Holešov, Svatováclavské slavnosti. Sbormistrovsky se podílela na koncertech pro Českou filharmonii, Symfonický orchestr FOK, orchetr Berg, pro Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, Film music Prague, Prague Proms a koncertech pořádaných v produkci Radia Classic. Připravila také sbor pro operní inscenaci v Národním divadle. V rámci řady samostatných koncertů KSS uvedla několik světových premiér sborových skladeb. Jako zástupkyně sbormistra Pražského filharmonického sboru působila při koncertních zájezdech v Dohá, Berlíně a na operním festivalu v Sankt Gallen.

Lenka Navrátilová - dirigentka

Hlahol

Zpěvácký spolek Hlahol byl ve Dvořákově době pravděpodobně nejlepším velkým sborem v Praze. V roce 1903 zahájil na břehu Vltavy nedaleko Národního divadla výstavbu vlastní budovy, která je krásnou ukázkou secesní architektury. Byla dokončena až po Dvořákově smrti, roku 1905, avšak skladatel budovu v době výstavby pravděpodobně navštěvoval: kromě jeho celoživotního vztahu s Hlaholem prostřednictvím děl, která spolek prováděl, můžeme zmínit i skutečnost, že v době vzniku nové budovy byl sbormistrem Hlaholu Dvořákův bývalý žák Adolf Piskáček.