Karlovarský symfonický orchestr patří k nejstarším orchestrům v Evropě. Založen byl už roku 1835 skladatelem, houslistou a dirigentem Josefem Labitzkým jako sezonní lázeňské těleso. O čtyřicet let později jej Labitzkého syn August proměnil ve stálý symfonický orchestr s všestranným repertoárem. Významným počinem orchestru bylo uvedení kontinentální premiéry Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka v Poštovním dvoře 20. července 1894.

Vyjmenovat všechny významné osobnosti, které byly a jsou s Karlovarským symfonickým orchestrem spojené, je nesplnitelný úkol. Za všechny jmenujme alespoň houslistu a dirigenta Roberta Manzera, díky kterému získal orchestr vynikající vztahy s významnými osobnostmi evropské hudby, mimo jiné s Pablem Casalsem a Richardem Straussem. S orchestrem spoluúčinkovali renomovaní dirigenti jako například Jiří Bělohlávek, Dean Dixon, Aram Chačaturjan, Zdeněk Košler, Charles Mackerras, Libor Pešek nebo Petr Altrichter a ze sólistů například Ivo Kahánek, Ivan Klánský, Václav Hudeček, David Oistrach, Pavel Šporcl, Adam Plachetka, Josef Suk, Ivan Ženatý, Mstislav Rostropovič, Jiří Bárta, Magdalena Hajóssyová, Dagmar Pecková a mnoho dalších.

---

Ze stálých dirigentů se na profilu tělesa výrazně podíleli Václav Neumann, pozdější šéfdirigent České filharmonie, Vladimír Matěj, Josef Hercl a Radomil Eliška. Na jejich odkaz navázal v letech 1991–1998 Angličan Douglas Bostock, který s orchestrem realizoval četné nahrávky CD. V letech 2004 až 2009 zde působil jako šéfdirigent prof. Jiří Stárek. V letech 2011–2016 zastával pozici šéfdirigenta orchestru Francouz Martin Lebel, kterého následoval Jan Kučera, pod jehož vedením orchestr zaujal kromě klasického repertoáru i široké publikum v crossoverových programech, koncertech s filmovými melodiemi a rozšířil nabídku koncertů pro rodiny s dětmi. Od září 2022 do čela orchestru nastupuje Ondřej Vrabec, který je nejen oceňovaným dirigentem, ale i uznávaným sólohornistou České filharmonie, vyhledávaným komorním hráčem a pedagogem Akademie múzických umění v Praze.

Tradičně se orchestr podílí na mimořádných slavnostních událostech města – Zahájení lázeňské sezony, Jazzfestu Karlovy Vary nebo doprovází prestižní Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka.

Od roku 1992 pořádá Karlovarský symfonický orchestr hudební festival Beethovenovy dny. V září 2021 oslavil 63. jubileum také jeden z nejstarších hudebních festivalů v Evropě – Dvořákův karlovarský podzim, který KSO rovněž každoročně připravuje.

Karlovarský symfonický orchestr vždy patřil a patří k základním pilířům kultury v Karlových Varech, v posledních letech ale významně rozšiřuje svou působnost jak v rámci Karlovarského kraje, tak účastí na koncertech a hudebních festivalech u nás i v zahraničí. 

Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera patří mezi nejvšestrannější české umělce. Na Pražské konzervatoři absolvoval u Bohuslava Řehoře skladatelský obor a u Miriam Němcové a Miroslava Košlera obor dirigentský, v němž jej následně na HAMU vedl Vladimír Válek. V rámci svého absolventského dirigentského koncertu na Pražské konzervatoři debutoval se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a provedl v premiéře své Tři symfonické básně na motivy českých spisovatelů (Kundera, Hrabal, Kolář).

---

Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén. Plodná je i jeho tvorba v oblasti aranžérské – je autorem symfonických úprav písní Jaroslava Ježka a několika symfonických suit složených z písní a melodií z českých filmů.

Jako dirigent pravidelně spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru provedl nebo natočil více než sto symfonických skladeb soudobých autorů, často v premiéře. V letech 2002–2010 byl jeho hlavním působištěm Symfonický orchestr Českého rozhlasu, s nímž provedl řadu abonentních koncertů, natočil mnoho nahrávek, vystoupil například v Musikverein ve Vídni či během japonského turné. U příležitosti českého předsednictví EU 2009 s tímto tělesem natočil pro Supraphon hymny 27 členských států Evropské unie. V rámci Dne české státnosti 2010 zrekonstruoval původní partituru Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky k němému filmu Svatý Václav z roku 1929, hudbu nově natočil na DVD a následně živě provedl i s projekcí filmu v Rudolfinu. Spolupracuje rovněž se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s nímž provedl například Smetanovu Mou vlast, Janáčkovu Glagolskou mši či Beethovenovu Symfonii č. 9 „S Ódou na radost“. S FOK rovněž od roku 2014 pravidelně diriguje a moderuje koncerty ve Valdštejnské zahradě.

Působí i na operní scéně. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče – Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval v Národním divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho. Je autorem baletů Tři mušketýři a Zkrocení zlé ženy. Svoji všestrannost naplno projevil v projektu Wanted, kde společně s Dagmar Peckovou a Epoque Orchestra v pražské Lucerně osmnáctkrát uvedli scénickou podobu písní Kurta Weilla (2017). Dirigoval rovněž nové nastudování výpravné scénické podoby Mše Leonarda Bernsteina.

Jeho skladby provedla Česká filharmonie, Národní divadlo v Praze, Lotyšské národní divadlo Riga, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a řada dalších divadel a orchestrů.

V letech 2015–2021 byl angažován jako šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru.