Patnáctiletého Denise Stefanova přivedla ke klavíru už ve čtyřech letech maminka a o rok později nastoupil do třídy prof. Petera Toperczera, u kterého se učí dodnes. Navštěvuje kvartu Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy, studuje rovněž komorní hru pod vedením prof. Hájkové a pět let zpíval ve sboru. V minulosti se zúčastnil mnoha soutěží, jako např. Prague Junior Note, Broumovská klávesa, Mladý klavír Pražské konzervatoře a Amadeus. V letech 2019 a 2022 vystoupil na Chopinově festivalu v Mariánských Lázních, spolupracoval s předními českými klavíristy, jakými jsou Ivan a Lukáš Klánští, Ivo Kahánek, Martin Kasík, Helena Suchárová-Weiser a Marek Kozák. Do soutěže Concertino Praga se přihlásil, aby získal nové zkušenosti v soutěži podobného formátu. Uvítá možnost zahrát si s orchestrem FOK a vyzkoušet si studiové nahrávání, které je pro něj velkou výzvou.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k nejvýznamnějším českým orchestrům současnosti. Od sezony 2022/2023 zastává post šéfdirigenta a uměleckého ředitele český dirigent Petr Popelka.  Postu hlavního hostujícího dirigenta se ujal Robert Jindra.

V koncertní sezoně 2022/23 přivítá SOČR mimo jiné vynikající houslisty Franka Petera Zimmermanna a Patricii Kopatchinskou. Pozvání dále přijali klavíristé Jean‑Efflam Bavouzet, Benjamin Grosvenor a Nicolas Hodges, violoncellisté Jean-Guihen Queyras a Daniel Müller‑Schott a dirigenti John Axelrod, Sylvain Cambreling či Jessica Cottis. Unikátní projekt představuje koncertní provedení 1. dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda, který bude pokračovat v dalších dvou sezonách. Titulních rolí se zhostí Michael Weinius a Elisabeth Teige. Z domácích interpretů SOČR přivítá například klavíristy Iva Kahánka a Martina Kasíka, Markétu Cukrovou a Janu Kurucovou či dirigenta Václava Lukse.

Za posledních několik let orchestr spolupracoval s předními českými i zahraničními dirigenty, jakými jsou například Tomáš Netopil, Petr Altrichter, Jakub Hrůša, Cornelius Meister, Alexander Liebreich, Ilan Volkov, Stephan Asbury, Ion Marin, Michał Nesterowicz, Anu Tali nebo Wayne Marshall.

Mezi sólisty, které SOČR doprovázel, nechyběli klavírista Krystian Zimerman, houslisté Leila Josefowicz a Pierre Amoyal, violoncellisté Gautier Capuçon, István Várdai a Steven Isserlis, trombonista Christian Lindberg, ale i jazzman Avishai Cohen. Ze zpěváků například Renée Fleming, Elīna Garanča, Asmik Grigorian, José Cura, Juan Diego Flórez, Dmitrij Chvorostovskij nebo Jonas Kaufmann. Z domácích umělců jmenujme Lukáše Vondráčka, Iva Kahánka, Jana Bartoše, Josefa Špačka, Jana Mráčka, Tomáše Jamníka, Adama Plachetku, Simonu Šaturovou, Kateřinu Kněžíkovou, Petra Nekorance nebo Viléma Veverku. Orchestr objednává a pravidelně uvádí skladby předních českých skladatelů současnosti, jakými jsou např. Miroslav Srnka, Ondřej Adámek, Pavel Zemek Novák, Jan Ryant Dřízal, Ondřej Štochl nebo Jiří Kadeřábek.

Bohatá je rovněž nahrávací činnost SOČRu. Připomeňme u Supraphonu vydanou janáčkovskou trilogii s dirigentem Tomášem Netopilem. Dvě z těchto nahrávek byly oceněny prestižním časopisem Gramophone jako Editor´s Choice. Jedinečným počinem byla první kompletní nahrávka osmi symfonií Miloslava Kabeláče (Supraphon, 2016) nebo záznam všech klavírních koncertů Bohuslava Martinů (Radioservis, 2016). 150. výročí narození Vítězslava Nováka oslavil SOČR novým albem s klavíristou Janem Bartošem a dirigentem Jakubem Hrůšou (Supraphon, 2020), které v roce 2021 získalo cenu Anděl. Z novější produkce stojí za zmínku pozdní orchestrální díla Bohuslava Martinů s názvy Fresky, Paraboly, Rytiny, natočené s mezinárodně renomovaným dirigentem Tomášem Netopilem (Supraphon, 2021) a dále připravované album u prestižního labelu Hyperion s díly Martinů, Kalabise a Krásy pro cembalo a orchestr se sólistou Mahanem Efahanim a dirigentem Alexanderem Liebreichem.

SOČR svým posluchačům nabízí koncerty v rámci abonentních cyklů ve Dvořákově síni Rudolfina či Anežském klášteře i jednotlivě v DOX+ či ve Studiu 1 Českého rozhlasu. Je častým hostem významných festivalů jako Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, MHF Leoše Janáčka nebo MHF Český Krumlov. SOČR pravidelně hostuje na zahraničních podiích v Evropě a v Japonsku.

Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera patří mezi nejvšestrannější české umělce. Na Pražské konzervatoři absolvoval u Bohuslava Řehoře skladatelský obor a u Miriam Němcové a Miroslava Košlera obor dirigentský, v němž jej následně na HAMU vedl Vladimír Válek. V rámci svého absolventského dirigentského koncertu na Pražské konzervatoři debutoval se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a provedl v premiéře své Tři symfonické básně na motivy českých spisovatelů (Kundera, Hrabal, Kolář).

Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén. Plodná je i jeho tvorba v oblasti aranžérské – je autorem symfonických úprav písní Jaroslava Ježka a několika symfonických suit složených z písní a melodií z českých filmů.

Jako dirigent pravidelně spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru provedl nebo natočil více než sto symfonických skladeb soudobých autorů, často v premiéře. V letech 2002–2010 byl jeho hlavním působištěm Symfonický orchestr Českého rozhlasu, s nímž provedl řadu abonentních koncertů, natočil mnoho nahrávek, vystoupil například v Musikverein ve Vídni či během japonského turné. U příležitosti českého předsednictví EU 2009 s tímto tělesem natočil pro Supraphon hymny 27 členských států Evropské unie. V rámci Dne české státnosti 2010 zrekonstruoval původní partituru Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky k němému filmu Svatý Václav z roku 1929, hudbu nově natočil na DVD a následně živě provedl i s projekcí filmu v Rudolfinu. Spolupracuje rovněž se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s nímž provedl například Smetanovu Mou vlast, Janáčkovu Glagolskou mši či Beethovenovu Symfonii č. 9 „S Ódou na radost“. S FOK rovněž od roku 2014 pravidelně diriguje a moderuje koncerty ve Valdštejnské zahradě.

Působí i na operní scéně. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče – Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval v Národním divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho. Je autorem baletů Tři mušketýři a Zkrocení zlé ženy. Svoji všestrannost naplno projevil v projektu Wanted, kde společně s Dagmar Peckovou a Epoque Orchestra v pražské Lucerně osmnáctkrát uvedli scénickou podobu písní Kurta Weilla (2017). Dirigoval rovněž nové nastudování výpravné scénické podoby Mše Leonarda Bernsteina.

Jeho skladby provedla Česká filharmonie, Národní divadlo v Praze, Lotyšské národní divadlo Riga, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a řada dalších divadel a orchestrů.

V letech 2015–2021 byl angažován jako šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru.

Fabian Johannes Egger se narodil v roce 2007. Od roku 2016 studuje na Institutu Leopolda Mozarta pro mimořádně nadané studenty na Univerzitě Mozarteum v Salcburku a od roku 2020 je rovněž studentem prof. Andrey Lieberknecht v Mnichově. V posledních letech získal několik prvních cen v národních i mezinárodních soutěžích. Jako hostující interpret dostal pozvání na řadu mezinárodních hudebních festivalů, jako jsou Mozartwoche Salzburg, Salcburský festival, Arsonore Graz, La Côte Flute Festival, Schleswig-Holstein Music Festival ad. Zajímá se o různé hudební styly, o improvizaci a kompozici. Rozhlasová stanice BR4 Classic odvysílala několik jeho skladeb pro sólovou flétnu, které sám zkomponoval i interpretoval. V roce 2022 uvedl na galakoncertu Tampere Flute Fest ve Finsku premiéru své skladby Icy Times pro flétnu a klavír. Za velmi důležité považuje tvořit zejména pro mladé lidi, aby je přivedl k zájmu o hudbu a aby drobným dílem přispěl k proměně světa v lepší místo k životu.

Margaryta Pochebut se narodila v ukrajinském Charkově. Hudební dráhu zahájila v šesti letech ve škole pro talentované děti v Kyjevě a v současné době studuje na Mezinárodní Menuhinově hudební akademii ve Švýcarsku. V roce 2015 debutovala jako sólistka se symfonickým orchestrem a zúčastnila se své vůbec první Mezinárodní houslové soutěže Mischy Elmana, kde získala Velkou cenu. Během posledních sedmi let aktivní hudební dráhy vystoupila v nejlepších koncertních sálech Ukrajiny, Itálie, Francie, Švýcarska, Rakouska, České republiky, Slovenska ad. Její rozsáhlý repertoár je tvořen díly Édouarda Lala, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Antonia Vivaldiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Fritze Kreislera, Niccola Paganiniho aj. Je laureátkou více než desítky prestižních mezinárodních soutěží včetně Mezinárodní hudební soutěže Ysaye Junior, houslové soutěže v Astaně, Mezinárodní soutěže pro mladé houslisty Il Piccolo Violino Magico či Mezinárodní houslové soutěže Louise Spohra pro mladé houslisty.

Adam Znamirovský se narodil roku 2010, na klavír začal hrát spontánně ve čtyřech letech. Od pěti let studuje na Základní umělecké škole Jižní Město ve třídě MgA. Markéty Cibulkové. Od svých sedmi let vyhrává ceny na různých národních i mezinárodních soutěžích, získal např. první cenu na mezinárodní soutěži Virtuosi per musica di pianoforte, první cenu na mezinárodní soutěži Broumovská klávesa, první cenu a absolutní vítězství v soutěži Città di Minerbio v Itálii a první cenu v soutěži Béla Bartók International Piano Competition Graz v Rakousku. Byl stipendistou MenART ve třídě Ivo Kahánka, se kterým studoval i na Letní hudební akademii v Kroměříži. Několikrát vystoupil na festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. Adama podporuje nadační fond Milénium pro nejmladší české umělce.