Kořeny brněnské filharmonie sahají do 70. let 19. století, kdy v Brně mladý Leoš Janáček usiloval o vznik českého symfonického orchestru. Dílo slavného skladatele 20. století je ostatně nejvýznamnější programovou položkou tělesa, které je považováno dodnes za jeho autentického interpreta. 

Dnešní Filharmonie Brno vznikla v roce 1956 sloučením rozhlasového a krajského orchestru a od té doby patří svou velikostí i významem k české orchestrální špičce. Na svých turné provedla na tisíc koncertů v Evropě, ve Spojených státech, v Latinské Americe, na Dálném i na Blízkém východě. Je pravidelným hostem světových i českých festivalů, kde často spojuje umělecké síly s Českým filharmonickým sborem Brno. 

Orchestr pravidelně natáčí pro Český rozhlas a Českou televizi. Kromě realizace nahrávek pro řadu společností (Supraphon, Sony Music, IMG Records, BMG, Channel 4) zakládá filharmonie v roce 2020 svůj vlastní nahrávací label Filharmonie Brno. Dynamicky také rozvíjí zakázkové nahrávání pro globální klientelu v rámci Czech Orchestra Recordings.

Dějinami orchestru prošla řada českých a světových dirigentských osobností jako Břetislav Bakala, František Jílek, Petr Altrichter, Jiří Bělohlávek, Sir Charles Mackerras, Jakub Hrůša nebo Tomáš Netopil. Od sezony 2018/2019 je šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Filharmonie Brno Dennis Russell Davies.

Od roku 2000 pořádá filharmonie letní open air festival na brněnském hradě Špilberk, v roce 2012 se stala pořadatelem renomovaných festivalů Moravský podzim, Velikonoční festival duchovní hudby a Expozice nové hudby. Zaštiťuje mezinárodně proslulý dětský sbor Kantiléna, od roku 2010 se podílí na festivalu mladých hudebníků Mozartovy děti, v roce 2014 zakládá svou Orchestrální akademii. 

Filharmonie Brno je dnes nejen silným hráčem na poli symfonické hudby doma i v zahraničí, ale i předním organizátorem hudební sezony druhého českého města, aktivním festivalovým pořadatelem a kreativním lídrem orchestrální dramaturgie. Působí v neorenesančním Besedním domě, „brněnském Musikvereinu“ z dílny Theophila von Hansena z roku 1873, a těší se na nový moderní koncertní sál, který navrhuje tým architektů Tomasze Koniora a Petra Hrůši a akustika Yasuhisa Toyoty. 

ROBERT KRUŽÍK patří k nejmladší generaci českých dirigentů. V současné době působí jako šéfdirigent Filharmonie Zlín (od sezony 2021/22), stálý dirigent Janáčkovy opery NdB (od sezóny 2015/2016)  a stálý hostující dirigent Filharmonie Brno (od sezony 2018/19). Od sezóny 2025/2026 se stane novým šéfdirigentem Janáčkovy opery v Brně. Rovněž působil jako dirigent Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Je laureátem ceny Jiřího Bělohlávka, která je udělována mladým českým umělcům do třiceti let věku, kteří dosáhli ve svém oboru mimořádných úspěchů a pečují o tradici české hudby doma i v zahraničí.

V březnu 2023 debutoval s Českou filharmonií v pražském Rudolfinu. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu debutoval v roce 2020 na Pražském jaru. Spolupracoval s předními sólisty, jako jsou houslisté Esther Yoo, Josef Špaček, Jan Mráček a Jiří Vodička, violoncellisté Raphael Wallfisch a Andrei Ionițǎ či držitelka Grammy Sumi Jo, Kateřina Kněžíková, Sung Kiu Park, fenomenální trumpetista Reinhold Friedrich ad. Jako dirigent vystoupil na předních tuzemských i zahraničních festivalech: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Svatováclavský hudební festival, MHF Leoše Janáčka, Festiwal Eufonie ve Varšavě.

Spolupracuje s mnoha symfonickými orchestry, jako jsou, MDR-Sinfonieorchester, Česká filharmonie, Sinfonia Varsovia, Filharmonie Brno, PKF – Prague Philharmonia, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu SOČR, Slovenská filharmonie, Státní filharmonie Košice, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Komorní filharmonie Pardubice, Jihočeská komorní filharmonie.

V Národním divadle Brno nastudoval Rossiniho operu Hrabě Ory, Čajkovského Pikovou dámu a Evžena Oněgina, Smetanovu Libuši, která zazněla k 100. výročí založení Československé republiky, Růžového kavalíra Richarda Strausse a Verdiho Otella. Jeho široký operní záběr čítá díla skladatelů Mozarta, Smetany, Dvořáka, Martinů, Janáčka, Donizettiho, Rossiniho, Čajkovského, Bizeta, Verdiho, Pucciniho aj.

Tento brněnský rodák začínal jako violoncellista. Absolvoval Konzervatoř Brno, kde se kromě hry na violoncello (u Miroslava Zichy) věnoval rovněž dirigování (u Stanislava Kummera). S úspěchem se zúčastnil řady violoncellových soutěží, jako jsou Pražské jaro, Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka v Brně. Absolvoval studijní stáž na Zürcher Hochschule der Künste ve Švýcarsku. Svoje znalosti a zkušenosti rozšiřoval na mistrovských kurzech v dirigování u Norberta Baxy, Johannesa Schlaefliho a Davida Zinmana. 

Představuje nejen v českém, ale i světovém kontextu absolutní špičku v oboru sborového umění.  Dirigenti, orchestry a sólisté, s nimiž sbor doposud spolupracoval, se o něm vyjadřují v superlativech. Odborná kritika pak oceňuje především kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků, jimiž disponuje. Český filharmonický sbor Brno (založen 1990) vystupuje na všech prestižních evropských festivalech i významných koncertech a vždy dokáže posluchače uchvátit mimořádným hudebním cítěním.

Za úspěchy tělesa stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem dvou set skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje bezmála šedesát let.

Druhým sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno je Joel Hána.

Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Díky své kvalitě absolvuje ročně přes devadesát koncertů doma i v zahraničí. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. 

Sbor má rozsáhlou diskografii a získal řadu ocenění: V roce 2007 obdržel dvě významné evropské ceny – Echo Klassik za Soubor roku 2007 (provedení Brucknerových motet) a Nahrávka roku 2007 za Lisztovo oratorium Christus. Ocenění sbírá sbor i na jiných kontinentech - japonský hudebně-kritický časopis Geijutsu Disc Review  mu v září 2011  udělil za live nahrávku Dvořákova Requiem prestižní ocenění Tokusen. Český filharmonický sbor Brno je držitelem prestižního ocenění Classic Prague Awards v kategorii Vokální výkon za rok 2019.

Činnost Českého filharmonického sboru Brno finančně podporuje Jihomoravský kraj, statutární město Brno a Ministerstvo kultury ČR. Generální partner Českého filharmonického sboru Brno je TESCAN ORSAY HOLDING, a. s. 

Pavlína Švestková získala pěvecké základy u Anny Mikšátkové, pod jejímž vedením vyhrála mnoho pěveckých soutěží. V roce 2006 obdržela titul laureáta celostátní soutěže Bohuslava Martinů v Praze. V témže roce dokončila Pedagogické lyceum v Brně se zaměřením na hudební umění. Je absolventkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ve třídě doc. Jaroslavy Janské.

Dále se zpěvu věnovala u prof. Tatiany Teslii. V roce 2012 byla stážistkou The University of Malta v pěvecké třídě profesorky Claire Massi a Dr. Johna Galei. K jejím velkým úspěchům patří mj. účinkování v St. John's Co-Cathedral ve Vallettě, pod taktovkou prof. Dr. Diona Buhagiar. Jako sólistka Českého filharmonického sboru Brno poprvé vystoupila v roce 2011 v rámci mezinárodního festivalu Prague Proms na koncertě filmové hudby skladatele Ennia Morriconeho, který osobně tento koncert dirigoval. Dále vystoupila pod taktovkou světoznámých dirigentů, jakými jsou Steven Sloane, John Axelrod, Andreas Sebastian Weiser, Leoš Svárovský, Petr Altrichter ad.

Spolupracovala s řadou významných českých i zahraničních souborů, jakými jsou např. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Český národní symfonický orchestr, Barocco sempre giovane, Bochumer symphoniker ad. Pavlína Švestková se s oblibou věnuje interpretaci barokní, klasické a duchovní hudby. 

Barytonista Roman Hoza studoval v Brně a ve Vídni. Je absolventem prestižního Young Singers Project při Salzburger Festspiele a operních studií Opera National de Lyon a Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu.

V roce 2015 debutoval v pražském Národním divadle jako Figaro ve Figarově svatbě a od té doby patří mezi pravidelné hosty (Don Giovanni, Dandini, Mamma Agata, Harlekin). Od září 2016 je členem sólistického ansámblu Národního divadla Brno, kde vytvořil řadu stěžejních rolí barytonového oboru (Don Giovanni, Guglielmo, Rossiniho Figaro, Belcore, Escamillo, Danilo…).

V sezoně 2019/20 se Roman Hoza vrátil do Deutsche Oper am Rhein, nejprve jako host (Dandini v Rossiniho Popelce) a o rok později už jako člen stálého ansámblu. Na místním jevišti jste jej mohli a můžete vidět jako Papagena, Hraběte ve Figarově svatbě nebo Belcoreho. V sezoně 2023/24 se nově představí jako Taddeo v Italce v Alžíru nebo Motel v Šumařovi na střeše.

Roman Hoza je také vyhledávaným interpretem koncertního repertoáru. Carmina burana, Dvořákovo Te Deum, Haydnovo Stvoření nebo Roční doby pravidelně můžete najít v jeho kalendáři. V říjnu 2023 vystoupí ve Dvořákových Svatebních košilích pod taktovkou Jakuba Hrůši s orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě.

Díky své bohaté spolupráci s Václavem Luksem a Collegiem 1704 a dalšími barokními soubory (Ensemble Inégal, Musica Florea, Czech Ensemble Baroque) se mohl mnohokrát uvést jako sólista v Händelově Mesiáši, jako Ježíš v Janových pašijích a dalších. Speciální místo mají v Romanově pěvecké kariéře písně. Je laureátem písňové kategorie Mezinárodní soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Cyklus Dichterliebe Roberta Schumanna provedl za doprovodu Ahmada Hedara ve Dvořákově síni Rudolfina, Mahlerovy Písně potulného tovaryše poté v roce 2022 pod taktovkou Roberta Kružíka s Brněnskou filharmonií. Francouzské písně (Ravel, Ibert, Poulenc) v jeho podání zazněly v Düsseldorfu v létě 2023.

Roman Hoza je pravidelným hostem českých i zahraničních operních domů, filharmonií a festivalů. Spolupracoval s dirigenty jako Axel Kober, Jakub Hrůša, Marc Piollet, David Crescenzi, Daniele Rustioni, Tomáš Netopil, Vassily Sinaisky, zpíval v inscenacích Davida Radoka, Andriye Zholdaka, Tatjany Gürbaca, Michaela Hampeho, Jiřího Heřmana a mnoha dalších.

Zdroj: Camerata

Kento Satsuma se narodil v roce 2002 v Japonsku. Na klavír začal hrát ve třech letech a na housle v osmi letech. V letech 2017–2020 studoval dirigování, klavír a housle na konzervatoři Kyoto Horikawa Conservatory, kde dostal významné příležitosti – dirigování Kyoto Civic Philharmonic nebo Kyoto Horikawa Music High School Orchestra. Stal se laureátem řady klavírních soutěží, např. Japan Classical Music Competition. Od roku 2020 studuje hru na klavír u prof. Jana Jiraského a dirigování u prof. Rostislava Hališky a doc. Jakuba Kleckera na Janáčkově akademii múzických umění.

V roce 2022 dirigoval Moravskou filharmonií Olomouc (symfonie W. A. Mozarta a R. Schumanna, díla L. Janáčka a R. Kubína) a v Mendelssohnově Klavírním koncertu g moll se představil jako klavírista a dirigent v jedné osobě. S velkým úspěchem provedl Beethovenův 5. klavírní koncert Es dur „Císařský“ s Pražskou komorní filharmonií, opět sám dirigoval od klavíru. V roce 2022 také získal třetí cenu v tříkolové Mezinárodní klavírní soutěži Leoše Janáčka v Brně. V roce 2023 provedl Dvořákův klavírní kvintet č. 2 se Stamicovým kvartetem a v rámci mezinárodního hudebního festivalu Mladá Praha vystoupil jak s klavírním programem, tak jako dirigent se Severočeskou filharmonií ve Dvořákově síni Rudolfina. V roce 2024 sklidil příznivý ohlas publika i kritiky jeho klavírní recitál z málo známých Smetanových skladeb v rámci cyklu Smetanománie plzeňského festivalu Smetanovské dny.