Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Neděle 11. září 2022, 20.00
Světové orchestry

Ceny vstupenek

2990 — 990 Kč

Program

Richard Strauss: Macbeth – symfonická báseň, op. 23Richard Strauss: Enšpíglova šibalství – symfonická báseň, op. 28Richard Strauss: Suita o třech částech z opery Růžový kavalír (sestavil Franz Welser-Möst)

Richard Strauss je skladatel, v jehož díle se snoubí intelektuálství a sečtělost s požitkářstvím a schopností podmanit si posluchače. Dovede je na první poslech zachytit leskem vnějších efektů a poté je vtáhnout do hlubin vrstev ukrytých pod povrchem.

Dirigent Franz Welser-Möst se Straussovu dílu věnuje celý život a pokládá je za kmenovou součást svého repertoáru. Snad i proto uvede na Dvořákově Praze méně hranou symfonickou báseň Macbeth. Jednoznačným evergreenem je proti tomu další Straussova symfonická báseň Enšpíglova šibalství s chytlavým tématem lesního rohu. Suita z opery Rosenkavalier představí Strausse jako skladatele s nekonečnou fantazií, který uměl hudbou vyjádřit erotický žár promilované noci stejně jako pokrytectví vztahů pro peníze až k jejich vyústění do upřímných citů. Tereziánská pohádka, která dopřává alespoň na chvíli vítězství čisté lásce, je nesmírně poutavá a výmluvná i v orchestrální podobě bez zpěvu.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19:55
  • Konec koncertu: 21:40

Interpreti

The Cleveland Orchestra

Clevelandský orchestr, v jehož čele stojí od roku 2002 Franz Welser-Möst, vstupuje do druhého století své existence a zůstává jedním z nejvyhledávanějších hudebních těles na světě. Rok co rok je příkladem mimořádné interpretační kvality, tvůrčí dramaturgie a společenské angažovanosti. Díky jeho hráčské virtuozitě, zvukové eleganci, barevné rozmanitosti a komorní soudržnosti jej deník New York Times v nedávno uplynulých letech označoval za „nejlepší v Americe“, „prakticky dokonalý“ či „jeden z nejlepších v zemi (ne-li na světě)“.

Orchestr, který založila Adella Prentiss Hughesová, svůj první koncert odehrál v prosinci 1918. V polovině století se díky desetiletím růstu a trvalé podpoře stal jedním z nejuznávanějších na světě.

V posledním desetiletí se na koncertech objevuje stále více mladých lidí, kteří legendárnímu zvuku a poutavé dramaturgii Clevelandského orchestru přinášejí novou publicitu. V poslední době orchestr spustil několik odvážných digitálních projektů, včetně internetového vysílání koncertní řady In Focus, podcastu On a Personal Note a vlastní nahrávací značky.

Sezona 2021/22 představuje již dvacátý rok působení Franze Welsera-Mösta ve funkci hudebního ředitele. Za tu dobu si těleso získalo po celém světě nebývalý ohlas, díky němuž mohlo uskutečnit mj.  řadu rezidenčních koncertů ve vídeňském Musikvereinu, prvních svého druhu u amerického orchestru. 100. sezona orchestru v letech 2017/18 zahrnovala dvě mezinárodní turné, která byla zakončena uvedením dirigentova projektu Prometheus s Beethovenovými díly na třech kontinentech.


Orchestr je uznáván rovněž díky nastudování řady děl operního repertoáru. Patří k nim mj. Straussova Ariadna na Naxu (2019), Debussyho Pelléas a Mélisanda (květen 2017), Bartókův Podivuhodný mandarín a Modrovousův hrad (duben 2016) a Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky (2014 a 2017). Všechny tyto počiny prokázaly jedinečné umění a pracovní morálku souboru.

Od roku 1918 se v čele souboru vystřídalo sedm hudebních ředitelů – Nikolaj Sokolov, Artur Rodziński, Erich Leinsdorf, George Szell, Lorin Maazel, Christoph von Dohnányi a Franz Welser-Möst – kteří řídili a formovali jeho technické kvality a zvukovou kulturu. Díky koncertům na domácí půdě i na zahraničních turné, vysílání a katalogu ceněných nahrávek dnes Clevelandský orchestr získává stále větší počet posluchačů po celém světě. Další informace lze nalézt na webu clevelandorchestra.com.

The Cleveland Orchestra

Franz Welser-Möst

Franz Welser-Möst patří mezi nejvýznamnější dirigenty současnosti. V sezoně 2021/22 je již dvacátým rokem hudebním ředitelem Clevelandského orchestru a vzhledem k tomu, že jejich vysoce ceněná spolupráce byla prodloužena až do roku 2027, stane se tak nejdéle působícím uměleckým vedoucím v historii tělesa. Deník New York Times označil tento soubor pod jeho vedením za „nejskvělejší americký orchestr“, přičemž ocenil jeho hráčskou virtuozitu, kultivovaný zvuk, pestrost barev a skvělou souhru téměř komorního rázu.

Clevelandský orchestr si pod vedením Welsera-Mösta získává uznání za nápaditou dramaturgii, soustavné uvádění hudebních novinek a inovativní práci při poloscénických a scénických nastudováních oper. Vytváří nápadité dialogy mezi novějšími a staršími hudebními díly, a hudebníkům i posluchačům tak otevírá nové obzory. Rovněž je velmi úspěšný v získávání nového, zejména mladého publika. Welser-Möst se s orchestrem dosud představil po celém světě na devatenácti mezinárodních turné. V roce 2020, navzdory omezením způsobeným celosvětovou pandemií, těleso založilo vlastní nahrávací společnost a zahájilo přímé přenosy koncertů, aby pokračovalo v šíření své umělecké činnosti po celém světě.


Kromě svého angažmá v Clevelandu udržuje Welser-Möst obzvláště úzké a plodné vztahy s Vídeňskými filharmoniky, u nichž působí jako hostující dirigent. Dvakrát stál na pódiu při jejich proslulém novoročním koncertu a pravidelně je řídí jak na abonentních koncertech ve Vídni, tak na turné v Japonsku, Číně, Austrálii a Spojených státech. Mezi jeho nejvýznamnější vystoupení v posledních sezonách patří provedení Straussovy opery Egyptská Helena v Teatro alla Scala stejně jako koncerty s Newyorskou filharmonií, orchestrem lipského Gewandhausu a amsterdamským Královským orchestrem Concertgebouw. Je pravidelným hostem Salcburského festivalu, kde řada operních inscenací pod jeho řízením vzbudila velký obdiv. Patří mezi ně Rusalka, Růžový kavalír, Fidelio, Láska Danae, Lear Ariberta Reimanna, Salome a Elektra.

V letech 2010–2014 Franz Welser-Möst působil jako generální hudební ředitel Vídeňské státní opery. Jeho spolupráce se souborem zahrnovala široký repertoár včetně řady kritikou oceňovaných nových inscenací. Předtím vedl deset let Curyšskou operu, kde dirigoval více než čtyřicet nových inscenací.

Nahrávky a videozáznamy Franze Welsera-Mösta získaly významná mezinárodní ocenění. S Clevelandským orchestrem natočil řadu DVD pro značku Clasart Classic, zachycujících živá provedení pěti Brucknerových symfonií, a několik DVD se stěžejními Brahmsovými díly. Řada jeho salcburských operních inscenací, včetně opery Růžový kavalír, vyšla na DVD u společnosti Unitel.

V roce 2019 mu Mezinárodní výbor pro umění Kennedyho centra udělil Zlatou medaili jako uznání za jeho dlouhodobé působení na mezinárodní umělecké scéně. K dalším oceněním patří Cena za zásluhy, kterou mu udělil Clevelandský orchestr během oslav 100. sezony tělesa za jeho osvětovou činnost ve vztahu k veřejnosti a v oblasti vzdělávání, dále Čestný prsten Vídeňské filharmonie za osobní a umělecký vztah k tělesu. Získal rovněž uznání organizace Western Law Center for Disability Rights, čestné členství Vídeňského pěveckého spolku, post akademika nadace European Academy of Yuste a Kiléyiho medaili od Americké společnosti Antona Brucknera.

Kniha Franze Welsera-Mösta From Silence: Finding Calm in a Dissonant World vyšla v červenci 2020 v Rakousku pod názvem Als ich die Stille fand a rychle se dostala na první místo v žebříčku německojazyčných bestsellerů, kde se udržela po většinu následujícího roku. Anglická verze knihy vyšla v létě 2021.

Franz Welser-Möst - dirigent

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.