Concertino Praga 2026 finále kategorie Dechové nástroje

V roce 1994 založil světově proslulý dirigent Jiří Bělohlávek spolu se skupinou talentovaných mladých hudebníků Pražskou komorní filharmonii. Úspěchy v zahraničí a rozšiřující se repertoár dovedly orchestr nejprve ke změně názvu na PKF – Prague Philharmonia a od sezony 2024/2025 vystupuje pod sjednoceným názvem Prague Philharmonia. Orchestr si za 30 let své existence vydobyl uznání po celém hudebním světě. Je oceňován nejen pro svůj jedinečný zvuk, ale také pro svůj repertoár, orientovaný na díla Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. Do kmenového repertoáru patří také hudba Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a jejich následovníků, ale i díla francouzská a německá od Roberta Schumanna přes Johannese Brahmse až po Maurice Ravela. Nedílnou součástí jeho repertoáru jsou skladby 20. století a soudobé novinky. Prague Philharmonia si udržuje svůj komorní charakter, vášnivou zaujatost a smysl pro detailní práci, přestože je dnes velikostně rozkročena mezi komorním obsazením a malým symfonickým orchestrem.

V čele orchestru se od jeho založení vystřídala řada uznávaných šéfdirigentů, z nichž se každý po svém podílel na cizelování a zrání osobitého zvuku Prague Philharmonia. Po Jiřím Bělohlávkovi převzal v roce 2005 roli šéfdirigenta Kaspar Zehnder, v roce 2008 potom Jakub Hrůša. Od počátku sezony 2015/2016 stojí v čele orchestru francouzský dirigent Emmanuel Villaume.

Prague Philharmonia během svého působení vystupovala se světově uznávanými umělci, jako jsou Julian Rachlin, Martha Argerich, Jefim Bronfman, András Schiff, Gil Shaham, Isabelle Faust, Emmanuel Pahud, Luciano Pavarotti, Diana Damrau, Anna Netrebko, Plácido Domingo, Gautier Capuçon, Maxim Vengerov, Mischa Maisky, Juan Diego Flórez, Jonas Kaufmann a mnoho dalších. Orchestr je pravidelně zván na mezinárodní hudební festivaly (BBC Proms, Dresdner Musikfestspiele, MITO Settembre Musica, Pražské jaro, Festspielhaus Baden-Baden) a vystupuje v předních koncertních síních (Berliner Philharmonie, Elbphilharmonie Hamburg, Gasteig Mnichov, Tokyo Suntory Hall, Královská opera Muscat v Ománu, Sheikh Jaber Al-Ahmad Cultural Centre v Kuvajtu a další).

Diskografie obsahuje více než 90 kompaktních disků pro prestižní světová i domácí hudební vydavatelství (Deutsche Grammophon, Warner Classics, Sony Classical, Decca, EMI, Harmonia Mundi a Supraphon). Za své nahrávky získal orchestr řadu ocenění: Zlatou desku RAC Kanada 2000, Cenu Harmonie 2001 nebo Diapason d’Or 2007. V roce 2016 byl za CD Héroďque s Bryanem Hymelem nominován na International Opera Awards a o rok později za CD Bohemian Rhapsody s Gáborem Boldoczkým na International Classical Music Award (ICMA). Profilové CD Prague Philharmonia Ravel – Debussy – Bizet vydané v edici Warner Classics získalo skvělé kritiky v deníku London Sunday Times i v časopise Gramophone a BBC Music Magazine jej zařadil mezi TOP 10 nahrávek týdne. CD s uznávaným tenoristou Benjaminem Bernheimem pro DG z listopadu 2019 získalo Opus Klassik Award a řadu dalších ocenění mezinárodního odborného tisku (mimo jiné Diapason d’Or, Choc de Classica).

V posledním období se orchestr vydal na turné do Japonska, Německa, Itálie, Turecka, Francie a na Tchaj-wan nebo vystoupil ve vídeňském Musikvereinu. V roce 2023 natočil úspěšnou nahrávku pro Deutsche Grammophon s tenoristou Jonathanem Tetelmanem a Pendereckého skladby s flétnistou Stathisem Karapanem (Warner Classics).

zdroj: Prague Philharmonia

foto © Michael Tomeš

Marko Ivanović patří k předním dirigentům a všestranným hudebním osobnostem naší současné hudební i divadelní scény. Na pražské AMU vystudoval obory dirigování a skladba. Je laureátem Mezinárodní soutěže mladých dirigentů Grzegorze Fitelberga v Katowicích (2003). Jako dirigent spolupracuje s předními českými i zahraničními orchestry (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Státní filharmonie Brno, PKF – Prague Philharmonia, Filharmonia Sudecka v Polsku, Toyama Academy Orchestra v Japonsku ad.). Je pravidelným hostem největších českých hudebních festivalů (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj ad.). Významnou měrou se věnuje opeře a je pravidelným hostem operních domů v Česku i v zahraničí (ND Praha, NDM Ostrava, Opera v Malmö, Opera v Goteborgu aj.). Je rovněž velmi aktivním popularizátorem vážné hudby. Při České filharmonii např. spoluzaložil edukační koncertní cyklus Kroky do nového světa. Významná je i jeho činnost nahrávací a vydavatelská. Za album symfonických děl Miloslava Kabeláče, které ve spolupráci se SOČR vydalo nakladatelství Supraphon, získal v roce 2023 cenu Anděl.

Činný je též jako skladatel. Kromě vážné hudby se velkou měrou věnuje hudbě scénické, rozhlasové a filmové. Je autorem oper Dívka a smrt (Inspirace 2002), Čarokraj (ND 2012), Poslední pólo (Houseopera 2018) a Monument (NDB 2019). V roce 2023 měl premiéru jeho balet Kniha džunglí (Česká filharmonie a Divadlo bratří Formanů).  

V letech 2006–2010 byl dirigentem Národního divadla v Praze. Od r. 2010 do r. 2015 zastával post šéfdirigenta Komorní filharmonie Pardubice. V letech 2015–2025 byl šéfdirigentem Národního divadla v Brně. Je spoluzakladatelem a šéfdirigentem České studentské filharmonie při ČF.

zdroj: Marko Ivanović

foto © David Konečný

Sebastian Cretan se narodil v roce 2010 do česko-rumunské hudební rodiny. Od čtyř let hrál na klavír, v devíti letech přidal pozoun (a později baryton).

Velmi brzy zaznamenal velké úspěchy: sólový koncert na klavír v Rudolfinu (Dvořákova Praha 2021), vítěz a laureát mezinárodní soutěže Pro Bohemia 2022 (klavír, pozoun), sólista festivalu Zlatá Pecka (klavír, pozoun), vítěz mezinárodní soutěže Žestě Brno Junior 2024 (pozoun, baryton). V současnosti je studentem prvního ročníku Pražské konzervatoře v pozounové třídě prof. J. Šimka. K jeho nejčerstvějším úspěchům patří dvojnásobné vítězství na mezinárodní soutěži Pro Bohemia 2026 (pozoun, baryton), kde získal i titul absolutního vítěze hlubokých žesťů. V květnu 2026 zvítězil ve hře na pozoun na Mezinárodní soutěži dechových nástrojů Brno. Jeho volnočasovým zájmem jsou od dětství traktory a v současné době i motocykly – nyní se zabývá opravou svého stroje Jawa 50.

zdroj: Concertino Praga

foto © Josef Dočekal

Alina Lamziuk se začala učit hře na hoboj roku 2019 jako devítiletá na Státním hudebním lyceu v Charkově.

Po přestěhování na Slovensko v roce 2022 pokračovala ve svém hudebním vzdělávání na Státní konzervatoři v Bratislavě. Mezi její nejnovější úspěchy patří první cena v juniorské kategorii na Soutěži studentů konzervatoří v Košicích (2025) a první cena s titulem laureátky na Mezinárodní interpretační soutěži Pro Bohemia v Ostravě (2025). Alina pravidelně rozvíjí své umělecké schopnosti účastí na mistrovských kurzech a odborných akcích, např. na kurzu komorní hudby v Komárně s prof. Ivanem Dankem a na sympoziu v Banské Bystrici pod vedením prof. Anny Štrbové. V roce 2025 vystoupila jako sólistka se Studentským orchestrem Státní konzervatoře v Bratislavě v Bratislavské filharmonii. Ve stejném roce vyhrála soutěž, díky níž získala příležitost vystoupit jako sólistka se Symfonickým orchestrem Slovenského rozhlasu, s nímž má v plánu vystoupit v koncertním sále Slovenského rozhlasu v sezoně 2026.

zdroj: Concertino Praga

foto © Peter Bučko

Vojtěch Stejskal se narodil do umělecké rodiny v Praze v roce 2009. Od pěti se věnuje hudbě, kdy začal s hrou na housle a klavír, od osmi let se věnuje hře na trubku.

V roce 2024 absolvoval hudební školu Music Art Barrandov ve třídě Tomáše Hrbáčka. V roce 2023 získal 1. cenu v krajském i celostátním kole soutěže ZUŠ. Díky tehdejšímu řediteli školy Josefu Vondráčkovi mohl dvakrát vystoupit se Smíchovskou komorní filharmonií jako sólista. Nyní studuje druhým rokem na Pražské konzervatoři ve třídě MgA. Waltera Hofbauera. Pravidelně se účastní mistrovských kurzů Czech Brass Academy Marka Zvolánka. V letech 2023 a 2025 studoval ve třídě prof. Erica Aubiera a v roce 2024 pracoval pod vedením Marca Geujona. Pro soutěž Concertino Praga 2026 si vybral Koncert pro trubku a orchestr (1950) od arménského skladatele Alexandra Aruťunjana. Hudbu 20. století hraje rád a doufá, že si jednou tento koncert zahraje s doprovodem orchestru.

zdroj: Concertino Praga

foto © Jiří Skupien

Elen Virabyan se narodila roku 2010 do hudební rodiny. Na flétnu začala hrát v sedmi letech, kdy nastoupila do třídy Zary Parvanyanové na Hudební škole Gněsinových.

Flétna se stala součástí jejího života a díky účasti na mezinárodních soutěžích a festivalech i jeho pestrou a zajímavou složkou. Během studií získala řadu prvních cen: dvakrát na Nizozemské flétnové soutěži, na Flétnové soutěži ve finském Tampere, na Mezinárodní soutěži mladých talentů v Arménii ad. Jako vítězka národního výběru měla Elen tu čest reprezentovat Arménii ve finále soutěže Eurovision Young Musicians v roce 2026. Setkání a studium u světově proslulých flétnistů, jako jsou Felix Rengli, Andrea Lieberknecht, Mario Caroli, Vincent Lucas, Ulla Millman a mnoho dalších, ji silně inspirovalo a poskytlo jí velkou motivaci k dalšímu studiu. Kromě flétny ráda hraje na duduk, starobylý arménský nástroj s historií sahající tisíce let do minulosti. Je spoluzakladatelkou Mezinárodního flétnového festivalu v Jerevanu.

zdroj: Concertino Praga

foto © Emil Matveev