Ročník 2025

Na světě nejspíš není mnoho lidí, kteří slyšeli všechna dochovaná díla Antonína Dvořáka. Díky exkluzivní řadě Dvořák Collection se to ale může podařit každému, kdo pravidelně navštěvuje Dvořákovu Prahu. Už zazněly kompletní symfonie, vokální skladby s orchestrem, klavírní dílo i množství komorních skladeb. Letos festival pokračuje v intimním ztišování a zahajuje snad nejniternější možný projekt: kompletní provedení písní a dvojzpěvů.

Píseň je žánr, v němž se může ukrývat duše člověka, malého společenství i lidstva. V klasické hudbě bývala do časů Beethovena a Schuberta spíš popelkou, v Dvořákově době už byla respektovanou inspirací z oblastí pokládaných za méně ušlechtilé. O to však přímočařejší, srozumitelnější a hovořící přímo k srdci. Kurátorkou provedení písňového repertoáru je vynikající sopranistka Kateřina Kněžíková: hlas a cit se u ní stýkají na nejvyšší úrovni. A ačkoli je Antonín Dvořák bezesporu nejslavnější český skladatel, zdaleka to neznamená, že by jeho dílo bylo všeobecně známé. Dvořákova Praha si s láskou půjčuje nejen jeho jméno, ale pokládá také za čestný úkol pečovat o jeho kompletní odkaz.

Nechat se ohromit velkým symfonickým zvukem je jedna věc, podlehnout kouzlu bezprostředního dotyku hudby zase druhá. Komorní řada si od nesmělých začátků již dávno vypracovala status samostatného festivalu vloženého do velké Dvořákovy Prahy. Slavná díla jako Americký kvartet zazněla vícekrát a vždy ve špičkovém provedení. Hrály se ovšem i mladistvé skladby a věnovala se jim shodná péče. Unikátním počinem bylo provedení kompletního klavírního díla pod patronátem Iva Kahánka. Mezi kurátory minulých ročníků byli vedle něj osobnosti jako Gil Shaham, Sharon Kam nebo členové Pavel Haas Quartetu… Sestavit z nich důstojnou top ten světové komorní hudby by nebyl velký problém. Letos se Komorní řada propojí s písňovou Dvořák Collection a zároveň se rozletí směrem k Dvořákovým kolegům i jazzu. Smyčce Vídeňských i Berlínských filharmoniků i dechový Belfiato Quintet předvedou to nejlepší ze svého umění, k Jiřímu Bártovi a Terezii Fialové se pak připojí jazzmani Petr Dvorský a Jiří Stivín mladší.

Velké orchestry a jejich plný zvuk působí na člověka takřka magickým dojmem a přitahují ho neodolatelnou silou. Současná orchestrální špička nabízí až překvapivý počet mimořádných souborů a publikum Dvořákovy Prahy se každoročně přesvědčuje, že Vídeňská, Izraelská nebo Mnichovská filharmonie nestaví svůj věhlas na pouhých proklamacích, ale na vynikajících výkonech pěstovaných po celé generace. Díky festivalu přijíždějí do Prahy i orchestry ze vzdálenějších míst – zaskočit si na koncert do Curychu či Clevelandu nebývá úplně každodenní záležitost. Samozřejmostí je také účast dirigentské a sólistické špičky. Letos se na Dvořákově Praze představí Staatskapelle Dresden s Danielem Gattim a Kirillem Gersteinem, Orchestre National de France s Cristianem Măcelaru a Rudolfem Buchbinderem, Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr a dirigent Alain Altinoglu se sólisty Gautierem Capuçonem a Julianem Rachlinem a Chamber Orchestra of Europe se Sirem Andrásem Schiffem.

Každý velký festival potřebuje vedle peněz také atraktivní program, věrné publikum a rezidenční orchestr. U vzniku Dvořákovy Prahy nemohl stát nikdo jiný než Česká filharmonie, jejíž první koncert sám Dvořák roku 1896 dirigoval. Stalo se to v Rudolfinu, kde se hlavní část festivalu odehrává dodnes a tradice české hudby se všech dotýká na každém kroku. Koncerty České filharmonie jsou nedílnou součástí programu od samého počátku. Působí nejen jako vazba k historii, ale rovněž propojují festival s hudebním životem současné Prahy. Ukazují také, že tento český orchestr se v aktuální kondici může postavit vedle zahraničních špiček jako rovný vedle rovných. Letos jsou v režii České filharmonie dva večery. Dirigent Robin Ticciati a sólistka Vilde Frang provedou Schumannův Houslový koncert, poté zazní Berliozova Fantastická symfonie. Leonidas Kavakos jako dirigent i sólista provede Mozartův Houslový koncert č. 3 a Prokofjevovou Symfonii č. 6.

Recitál podle slovníkové definice představuje koncertní prezentaci jedné umělecké individuality v roli interpreta či autora. Praxe je však pestřejší než slovníková hesla, proto i obsah recitálů bývá mnohem živější.

Nejklasičtějším vystoupením z hlediska definice bude sólový večer britského klavíristy Paula Lewise. Festivalové publikum má jistě v paměti jeho fenomenální provedení Brahmsova Prvního klavírního koncertu v roce 2023. Tentokrát vystoupí jako sólista s poctou německým a rakouským autorům minulosti i současnosti.

V den Dvořákových narozenin naplní recitálový charakter také večer Kateřiny Kněžíkové a Symfonického orchestru Českého rozhlasu s Robertem Jindrou. Cigánskými melodiemi, Milostnými písněmi a provedením kompletních Legend oslaví dílo a osobnost nejhranějšího českého skladatele.

Kolem recitálové osy však budou oscilovat i další koncerty Komorní řady, jejíž kurátorkou je letos Kateřina Kněžíková. Pokud se od recitálu odchýlí formou, budou se jej držet tím nejpodstatnějším: svým obsahem.

Slavní, vynikající a osvědčení hudebníci spoluvytvářejí vizitku festivalu a jejich jména lákají publikum. I ti nejslavnější z nich ale museli někde začít. Dvořákova Praha je místem pro hotové osobnosti, ale vytváří také prostor pro první kroky těch budoucích. Vystoupit na renomovaném festivalu před obecenstvem „hýčkaným“ výkony světových špiček je pro mladé interprety výzva a pro posluchače příležitost nechat se překvapit jejich vyspělostí i volbou náročného repertoáru. Vynikající mladý kolektiv přijede na festival díky Gustav Mahler Jugendorchester. Přehlídkou mladých talentů je další ročník tradiční soutěže Concertino Praga, kterou Dvořákova Praha pořádá ve spolupráci s Českým rozhlasem. V celku se jedná o ojedinělou přehlídku šancí potkat na začátku kariéry umělce, kteří za pár let přijedou na festival jako ty nejsilnější magnety.

V Londýně, Berlíně, Paříži a dalších metropolích člověka snadno překvapí, kolik lidí přijde na večerní koncert ve všedních šatech – bývají to skoro všichni. Velikost města jim často ani nedovolí zajet si domů a před večerní událostí se převléci do gala.

Možnost zaskočit si na koncert rovnou z práce a neřešit žádné přejezdy však ocení i Pražané. Právě tuto možnost jim nabízí Artium by KKCG v Centru Bořislavka. Prostor, který se před několika málo lety otevřel umění všeho druhu: malbě, sochařství, fotografii, digitálnímu umění i hudbě. Unikátní prostor, neformální a přátelská atmosféra, mistrovství mladých hudebníků i umění na dosah ruky jsou tím, co tato podvečerní hudební setkání nabízejí. Pro letošní programovou linii Artia – „Inovace“ – jsme vybrali mladé umělce, kteří však již své interpretační mistrovsví prokázali a dokonale zvládli. Je totiž nutné si uvědomit, že hodnotně a smysluplně inovovat lze jen to, co dokonale známe a zvládáme. Mladí hudebníci musí svou profesi zvládat mistrně, aby se mohli vydat cestou pokusů o interpretačně inovativní postupy, a to včetně volby repertoáru. Jen z pozice skutečného profesního nadhledu mají výsledky jejich dalšího hledání naději na dlouhodobý život.

Dosáhnutí jakéhokoliv mistrovství potřebuje svůj čas. Inovace nemusí spočívat jen ve výsledku samotném, ale i v cestě, jak k prezentaci vlastní vize dospět. A letošní účastníci programové řady na Bořislavce jsou toho zářným důkazem. Ať už se jedná o program Ševčíkovy akademie nebo koncert studentů brněnských odborných hudebních učilišť.

Při vyslovení jména Schumann se před očima i v mysli hudebníků okamžitě vynoří osobnost vynikajícího skladatele, spisovatele a vůdce romantické generace Roberta. Nejen jeho dílo se však letos zaslouží o nenápadnou tematickou řadu Dvořákovy Prahy. Robert Schumann a jeho manželka Clara hráli významnou roli v životě Johannese Brahmse, jednoho z nejbližších Dvořákových tvůrčích přátel. I proto v rámci jednoho ročníku festivalu zazní Schumannovy koncerty pro klavír, violoncello i málo hraný houslový koncert. To vše navíc doplní nádherný klavírní koncert jeho ženy Clary Wieck-Schumann, ve své době nejrespektovanější klavíristky a skladatelky. Manželské a lidsky ne zrovna jednouché tvůrčí souhvězdí Roberta a Clary ovlivnilo celou Evropu. Jejich koncertní řada navazuje na dřívější festivalové provedení koncertů Antonína Dvořáka, Petra Iljiče Čajkovského nebo Johannese Brahmse.