Napsali o nás

Na čtvrtečním koncertu festivalu Dvořákova Praha, jehož je Právo hlavním mediálním a Novinky.cz mediálním partnerem, zazněla světová premiéra koncertu pro violoncello a orchestr Violoncelloops, který na objednávku České filharmonie zkomponoval Petr Wajsar.

Když byl vloni přítomen na Dvořákově Praze v podání Tomáše Jamníka premiéře violoncellového Ďábelského rozmaru (soubor České akademie komorní hudby), nemyslel jsem si, že ještě někdy uslyším podobě vtipnou skladbu pro nástroj, v němž držíme primát nejlepšího koncertu. Mýlil jsem se – 19. září uvedl Václav Petr, jinak koncertní mistr violoncellové skupiny České filharmonie, za spolupráce se svým domovským orchestrem a dirigentem Ingo Metzmacherem premiéru cellového koncertu Violoncellops Petra Wajsara.

V pátek 20. září uspořádal festival Dvořákova Praha v Betlémské kapli koncert amerického smyčcového kvarteta Dover. Slyšel jsem jej poprvé a bylo to pro mě nesmírně příjemné překvapení.

Ve středu jsem se přesvědčil o tom, že Vídeňští (a jindy také Berlínští) filharmonikové jsou skutečně ještě orchestrem, který stojí v něčem výš než mnoho jiných dobrých světových orchestrů. Byl to zážitek své vlastní kategorie, není ale tak snadné popsat, v čem ta výjimečnost spočívá.

Christian Thielemann, vyznávající linii Mendelssohn, Schubert, Schumann, Brahms, Liszt, Wagner, Bruckner, Strauss, Mahler a dirigující Vídeňskou filharmonii 18. září v Rudolfinu byl hlavním dirigentským magnetem festivalu Dvořákova Praha. Bylo to zvláštní a ničím porovnatelné.

„Skladba Violoncelloops měla možnost dozrát do výsledné podoby.“

Festivalový koncert Dvořákovy Prahy v Rudolfinu 16. září 2024 byl dlouho dopředu beznadějně vyprodaný, a to včetně míst na varhanní empoře. Pořadatel na něm nabídl publiku opravdu hvězdnou sestavu interpretů: světově proslulý Lucernský symfonický orchestr s jeho šéfdirigentem Michaelem Sanderlingem a pianistickou superstar Lukáše Vondráčka.

Kdybych měl mluvit jen za sebe, označil bych Thielemanna za nejvýznamnějšího dirigenta naší současnosti, pokud hraje německou hudbu. A on nic jiného nehraje. Alespoň o tom nevím.

O dosavadní vrchol letošní Dvořákovy Prahy, která je v polovině, se postarali Vídeňští filharmonikové. Na jiném koncertě se spekulovalo, jak zněl Antonín Dvořák v 19. století. A nezklamal pianista Lukáš Vondráček.

„Hráči Mendelssohnovu dílu propůjčili dynamicky precizně vymodelovaný a strukturně vybroušený tvar.“

Komorní řadu Dvořákovy Prahy svým výkonem očekávaně ozdobilo Bennewitzovo kvarteto. A zvolilo invenční program z děl Ervína Schulhoffa a Antonína Dvořáka.

„Zvuk klavíru, který se ozval záhy po orchestrálním vstupu, byl zjevením díky nádherné imitaci xylofonové charakteristiky.“