Bach Meets Bolling

Nahodilé sestavě skladeb se někdy říká „hraje se od Bacha po Vlacha“. Bach, Schnittke a Bolling však mají mnoho společného: kontrapunkt. Klasický i jazzový.

Cena vstupenek:

690 – 2 290 Kč

Datum

22/9/2025

Čas

20.00

Uzavření sálu

19.55

Konec koncertu

22.00

Dress Code

casual

Programová řada

Program

Johann Sebastian Bach
Suita pro violoncello č. 5 c moll, BWV 1011
Alfred Schnittke
Sonáta pro violoncello a klavír č. 1
Claude Bolling
Suita pro violoncello a jazzové klavírní trio

Účinkující

Jiří Bárta
Jiří Bárta
violoncello

Jiří Bárta je přední český violoncellista. Pravidelně spolupracuje s českými a mezinárodními orchestry, jako jsou Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, London Symphony Orchestra, Royal Philharmonic Orchestra, Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic, Berliner Symphoniker, Lvov Symphony Orchestra, a dirigenty jako Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Libor Pešek, Gennadij Rožděstvenskij, Maxim Šostakovič, Gianandrea Noseda ad.

Je pravidelně zván na přední festivaly a pódia (Barcelona, Berlín, Bratislava, Buenos Aires, Edinburgh, Istanbul, Los Angeles, Mnichov, Newport, New York, Paříž, Praha, Salzburg, Tokio, Londýn) a spolupracuje s umělci, jako jsou např. Jana Boušková, Konstantin Lifschitz, Vadim Repin, Hamish Milne, Chloe Hanslip, Pierce Lane, Quator Ebene a mnoho dalších. Jeho nahrávky u firmy Supraphon byly časopisem Harmonie dvakrát vyhodnoceny jako nejlepší ve svých kategoriích, zahrnují kritiky ceněnou nahrávku všech Bachových violoncellových suit i Šostakovičových koncertů s dirigentem Maximem Šostakovičem a Pražskými symfoniky i oba koncerty Dvořákovy, A dur (s klavíristou Janem Čechem) a h moll (s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem). Bártovu disku s Kodályho sólovou sonátou udělil londýnský časopis Gramophone „Editor’s Choice“, do stejného výběru se dostalo i Bártovo CD s violoncellovými koncerty Bohuslava Martinů, J. Foerstera a Jana Nováka za spolupráce Pražské komorní filharmonie a dirigenta Jakuba Hrůši. Jiří Bárta spolupracoval s Magdalenou Koženou na jejím albu „Songs“ pro Deutsche Grammophon oceněném Gramophone Award. S jazzovým kvartetem Milana Svobody spolupracoval na klasicko-jazzovém CD „Znamení Střelce“ (Lotos, nominováno na výroční ceny Akademie populární hudby a jazzu). Dokument České televize Můj pokus o mistrovský opus – Jiří Bárta versus Bachovy Suity pro sólové violoncello v režii Jakuba Sommera získal hlavní cenu Cirkom Price za nejlepší hudební dokument v mezinárodní evropské soutěži.  

V roce 2018 se Bárta znovu vrátil do studia k natočení Bachových violoncellových suit, tentokrát na barokní violoncello, pro vydavatelství Animal Music. V listopadu 2021 vydal pro tentýž label s klavíristkou Terezií Fialovou kompletní Beethovenovy Sonáty pro klavír a violoncello, na jaře 2024 CD věnované Leoši Janáčkovi, a to včetně světové premiéry Janáčkovy houslové sonáty ve violoncellové verzi.

Jiří Bárta studoval u Josefa Chuchra a Mirko Škampy v Praze, Borise Pergamenschikowa v Kolíně nad Rýnem a Eleonore Schoenfeld v Los Angeles. Obdržel cenu Europäische Förderpreis für Musik v Drážďanech a cenu Rostropovich-Hammerovu v Los Angeles.

Od roku 2008 je uměleckým ředitelem Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře. V sezoně 2014 byl kurátorem Komorní řady festivalu Dvořákova Praha. Hraje na nově postavené violoncello německého mistra Dietmara Rexhausena.

zdroj: Terezie Fialová

Terezie Fialová
Terezie Fialová
klavír

Terezie Fialová patří mezi výrazné postavy mladých českých pianistů. Je vyhledávanou komorní partnerkou mnoha předních sólistů. S orchestrem debutovala již jako dvanáctiletá a do svých dvaceti let se věnovala paralelně také hře na housle, a to v mezinárodním měřítku. (Brněnskou konzervatoř vystudovala v oboru klavír i housle.) Absolventka klavírní hry na pražské HAMU (Ivan Klánský) a komorní hry na Hochschule für Musik und Theater Hamburg (Niklas Schmidt) je laureátkou mezinárodních soutěží v Itálii, Holandsku a Rusku. Zúčastnila se mistrovských kurzů pod vedením Menahema Presslera, Ference Radosze, Josepha Kalichsteina, Valentina Erbena, Markuse Tomase, Emanuela Axe ad. Vystupuje na mezinárodních festivalech v České republice i zahraničí (Pražské jaro, Dvořákova Praha, Moravský podzim, Janáčkův Máj, Smetanova Litomyšl, Lipa Musica, Festival Český Krumlov, Mezinárodní festival Kutná Hora, Meclenburg-Vorpommen, Sarajevská zima, Septembre Musical Vevey, Konvergencie Bratislava, Bach Before & After Istanbul, Les Flaneries de Musicales Reims, Arte sacro Madrid a mnoho dalších).

Na festivalu Pražské jaro 2019 provedla ve spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a dirigentem Pietari Inkinenem extrémně náročný Klavírní koncert Petra Ebena, v témže roce jako členka Eben tria uvedla v české premiéře Koncert pro klavírní trio a orchestr „L’Isola della Città“ oceňovaného dánského autora Benta Sørensena. Eben trio tvoří společně s houslistou Romanem Patočkou a violoncellistou Jiřím Bártou. Soubor je držitelem Ceny Spolku pro komorní hudbu České filharmonie a zvítězil na mezinárodní soutěži komorních souborů ve švýcarském Lausanne. Společně zahráli na významných pódiích, jakými jsou pařížské Auditorium de Louvre, mnichovský Gasteig, hamburská Laeszhalle, v komorní řadě Kennedyho centra ve Washingtonu, v National Hall of Performing Arts v Pekingu či v Oriental Arts Center v Šanghaji.

Terezie se jako jediná česká pianistka zúčastnila prestižní Verbier Festival Academy 2013 ve Švýcarsku a pozvána byla opět i v roce 2017. Úspěšný debut na mezinárodním festivalu komorní hudby v americkém Newportu kritika označila jako „stunning performance and very bright future“. Podílela se na natočení tří CD, deska věnovaná skladateli Petru Ebenovi získala ocenění „Recording of the Month“ a „IRR Outstanding“ na britském hudebním webu. V rámci Verbier Festival Academy premiérovala klavírní kvartet anglického skladatele Edwarda Nesbita a na MF Kutná Hora s Jiřím Bártou skladbu pro violoncello a klavír „Smutek utek“ Martina Smolky. V rámci festivalu soudobé opery Národního divadla v Praze „Opera Nova 2024“ uvedla v české premiéře komorní operu britské soudobé autorky Dani Howard pro zpěvačku, klavíristku, violoncellistku a tanečnici „The Yellow Wallpaper“. V komponovaných pořadech hudby a slova spolupracovala s významnými českými hereckými osobnostmi Sašou Rašilovem, Josefem Somrem, Petrem Štěpánkem a Karlem Dobrým.  

V roce 2021 vydala spolu s violoncellistou Jiřím Bártou pro label Animal Music 2 CD kompletních Beethovenových Sonát pro klavír a violoncello, v dubnu 2024 vydali CD a LP věnované Leoši Janáčkovi (zde vyšla mimo jiné ve světové premiéře v aranži J. Bárty pro violoncello Janáčkova houslová sonáta). Terezie vedla mistrovské kurzy na hudebních univerzitách v Jordánsku a Izraeli. V současné době studuje doktorandské studium v oboru Interpretace a teorie interpretace na HAMU v Praze.

zdroj: Terezie Fialová

Petr Dvorský
Petr Dvorský
kontrabas

Absolvoval jazzovou Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze a soukromě studoval klasickou hru na kontrabas u profesora Jana Kmenta, profesora Václava Fuky a profesora Jiřího Valenty. Na českou jazzovou scénu vstoupil jako člen debutujícího kvarteta The Four s Karlem Růžičkou jr., Stanislavem Máchou a Jiřím Slavíčkem, které v roce 1990 zvítězilo v mezinárodní soutěži jazzového festivalu v Karlových Varech. V roce 1992 získal s Triem Pavla Wlosoka druhé místo na mezinárodním soutěžním festivalu Jazz Juniors v polském Krakově.

Od té doby spolupracoval s mnoha předními českými i zahraničními jazzmany jako např. se Sandy Lomax, Markem Vincim, Stevem Lacym, Stevem Houbenem, Jurajem Bartošem, Gabrielem Jonášem, Matúšem Jakabčicem, Karlem Růžičkou, Emilem Viklickým, Evou Olmerovou, Ingrid Jensen, Štěpánem Markovičem, Lubošem Andrštem, Markusem Printupem, Najponkem a dalšími. Několik let po sobě byl nominován v anketě České jazzové společnosti jako talent roku. V letech 2004–2013 byl členem Bigbandu Českého rozhlasu. S triem Emila Viklického doprovázel legendárního hardbopového saxofonistu Lew Tabackina.

V současné době hraje Petr Dvorský se soubory Emil Viklický Trio a Quartet, Concept Art Orchestra, Rajnošek B.and a Petr Beneš Quartet. Z mezinárodních projektů lze zmínit stálou spolupráci s Walterem Fischbacherem, s nímž spolupracuje na jeho sólových projektech a často doprovází řadu excelentních sólistů jako např. Alita Moses, Femi Temowo, Audrey Martell nebo Marianne Solivan. V roce 2017 vystoupil s triem Emila Viklického feat. Ermie Adams v chicagském Metropolis Performing Arts Centre. V letech 1999–2003 byl redaktorem jazzového časopisu JAM a v letech 2004–2005 ředitelem Letní jazzové dílny v Praze. Soukromě vyučuje hru na kontrabas.

zdroj: Petr Dvorský

Jiří Stivín Jr.
Jiří Stivín Jr.
bicí

Jiří Stivín Jr. je český jazzový bubeník s přesahem do vážné hudby.

Narodil se v Praze do hudební rodiny. Na bicí nástroje hraje od raného dětství. Od 15 let účinkuje v jazzové kapele saxofonisty Jiřího Stivína, se kterou odehrál stovky koncertů v Čechách a zahraničí.

Vystudoval Konzervatoř v Praze u prof. Miloše Veselého. V roce 2021 absolvoval magisterský program Akademie múzických umění v Praze v oboru Jazzová hudba. Jako studiový hráč se podílel na desítkách CD českých i zahraničních umělců všech žánrů.

V současné době působí ve skupinách Emil Viklický Trio, Radek Baborák Orquestrina, Adam Tvrdý Trio a mnoha dalších.

zdroj:  Jiří Stivín Jr.

O programu

Za sloganem „Bach meets Bolling“ je třeba hledat mnohem více společného než jen počáteční písmena obou jmen. Melodické linky i příznačný kontrapunkt mezi nimi jsou spojnicí mezi všemi autory, jejichž díla na koncertě zazní. Bachova genialita se připomene vlivem, který má jeho dílo na všechny autory programu – je to slyšet v každém taktu. Vše rychle pochopíte i v liniích Schnittkeho violoncellové sonáty. Skladatel patří na rozhraní západního a východního světa – předurčily ho k tomu už rodinné kořeny po německém otci a ruské matce. Sonáta pro violoncello a klavír se drží starých forem, do nichž promlouvá novějším jazykem. Podobně jako u Bacha je v něm taktová čára jen orientačním a organizačním prvkem, nikoliv významovou položkou. Podobným způsobem a v mnohem zábavnějším duchu napsal svou Suitu pro violoncello a klavírní jazzové trio francouzský skladatel Claude Bolling. Bachovský začátek vytvoří pohyblivou iluzi koncertu staré hudby, která se postupně přirozeně propojí s pružnou atmosférou jazzového klubu, v němž je kontrapunktický dialog mezi hudebníky zdrojem potěšení z poslechu i tvoření hudby.  

Jiří Bárta je umělcem širokého záběru, a dokladem toho je i připravovaná výstava souboru jeho fotografií s názvem Smutek utek, která bude provázet večerní koncert. Sám Jiří Bárta o ní říká:

„K fotografii mne přivedl v dětství můj otec – výtvarník. Následovala dlouhá pauza způsobená revolucí digitální fotografie kolem roku 2000 a mým prvním vážným fotoaparátem. Posledních dvacet let fotím lidské tváře, krajiny a objekty, většinou – ale ne výhradně – na cestách se svým violoncellem. Jako hudebníka s aparátem v ruce mne příliš nezajímají koncertní haly nebo známé osobnosti, pokouším se zachytit atmosféru míst, obyčejných lidí, často dětí. Donedávna jsem fotil jen pro sebe v rámci jakési meditace či terapie (zachytit nezachytitelné). Za to, že snímky spatřily světlo světa „může“ prof. Jindřich Štreit, který byl i kurátorem mé první výstavy v Novém Boru v roce 2023. Název výstavy vychází ze skladby Martina Smolky Smutek utek pro violoncello a klavír z roku 2019, mně věnované. Smutek je mezi námi, smutek nás provází, radosti utíká, aby se vrátil a konejšil. Přijměme ho a obejměme“.

Děkujeme našim partnerům, kteří podpořili tento koncert

No items found.

Divadlo X10

Sedmipatrový funkcionalistický dům vznikl po vzoru německého Werkbundu jako administrativní a výstavní centrum Svazu československého průmyslu, který mimo jiné plnil důležitou funkci organizátora aktivit reprezentujících československá díla u nás i v zahraničí. Svaz pověřil návrhem domu architekta Oldřicha Starého, který patřil k předním teoretikům funkcionalismu a byl předsedou Klubu architektů a šéfredaktorem odborného časopisu Stavba. Návrh domu vznikl roce 1934 a stavba byla dokončena v roce 1938. Velký sál v suterénu, kde teď působí Divadlo X10, byl schválen jako biograf se 718 sedadly, ale byl využíván jako výstavní sál pro akce a výstavy uměleckého průmyslu pořádané Svazem čs. díla. Na vytváření obsahové náplně se podílelo mnoho významných osobností jako například Josef Gočár, Rudolf Stockar, malíři a grafici František Kysela nebo Vratislav Hugo Brunner.

Ukázat na mapě

Galerie

No items found.