Dialog Vltavy se Seinou

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní své generace. Vedle opery se stále častěji věnuje koncertnímu repertoáru, ve kterém dosahuje úspěchů nejen doma, ale i v zahraničí. Stěžejním repertoárem jsou díla A. Dvořáka, B. Martinů či L. Janáčka a písňová literatura. Je držitelkou ceny Classic Prague Awards 2018 za nejlepší komorní výkon a Ceny Thálie 2019 za mimořádný jevištní výkon v inscenaci Julietta aneb Snář (B. Martinů) na prknech Národního divadla moravskoslezského.

Absolvovala Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu AMU v Praze. V roce 2006 se stala stálou členkou Opery Národního divadla. V současné době zde vystupuje například v inscenacích Rusalka, Cosí fan tutte, Carmen, Její pastorkyňa, Prodaná nevěsta či Příhody lišky Bystroušky.

Představila se publiku na řadě festivalů u nás i v zahraničí (Glyndebourne Opera Festival, MHF Pražské jaro, MHF Dvořákova Praha, NF Smetanova Litomyšl aj.). Má za sebou spolupráci s předními orchestrálními tělesy (BBC Symphony Orchestra, Bamberger Symphoniker, Camerata Salzburg, Česká filharmonie, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, London Philharmonic Orchestra, Mahler Chamber Orchestra, Narodowej Orkiestry Symfonicznej Polskiego Radia, ORF Radio-Symphonieorchester Wien, Rotterdam Philharmonisch Orkest, Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Orchestre Philharmonique de Radio France, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Tokyo Symphony Orchestra atd.) a celou plejádou skvělých dirigentů (J. Bělohlávek, S. Bychkov, S. Baudo, P. Domingo, A. Fisch, M. Honeck, D. Hindoyan, J. Hrůša, O. Lyniv, T. Netopil, J. Nelson, P. Popelka, R. Ticciati).

V roce 2021 vydala u Supraphonu své první profilové album „Phidylé“, které bylo označeno jako „Editor’s Choice“ a „The Best Classical Albums of 2021“ v časopisu Gramophone a získalo prestižní cenu BBC Music Magazine Awards v kategorii „Vocal“. U Radioservisu vydala tituly pod názvem „Fantasie“ a „K2“. V září 2024 vydala společně s Jakubem Hrůšou a Bamberger Symphoniker album „Tag und Nacht“ u vydavatelství Supraphon.

V prosinci 2024 úspěšně debutovala s Českou filharmonií v Carnegie Hall pod taktovkou Semjona Byčkova.

zdroj: Agentura Camerata

Martin Kasík patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Kritika i veřejnost oceňuje jeho tvořivý, poetický přístup k interpretaci, kterým zachycuje náladu okamžiku, duchovní přesah a mimořádnou bohatost a proměnlivost nálad.  

Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě u prof. Moniky Tugendliebové a pražskou AMU ve třídě prof. Ivana Klánského. Své hudební obzory si rozšířil mistrovskými kurzy u Lazara Bermana, Garricka Ohlsona, Christiana Zachariase, Paula Badury-Skody.  

Vítězství v soutěži Pražského jara 1998 a Young Concert Artists v New Yorku 1999 mu otevřelo cestu na světová pódia – Carnegie Hall, sál Berlínské filharmonie, Wigmore Hall, Tonhalle Zürich, Gewandhaus Leipzig, Concertgebouw Amsterdam, De Doelen Rotterdam, Finlandia Hall Helsinki, Auditorio de Barcelona, Suntory Hall Tokio, Kennedy Center Washington aj.  

Pod taktovkou dirigentů, jako jsou Pinchas Zukerman, Marin Alsop, Yakov Kreizberg, Ingo Metzmacher, Serge Baudo, Ken-Ichiro Kobayashi, Libor Pešek, Jakub Hrůša nebo Tomáš Netopil, vystoupil s Chicago Symphony Orchestra, Minneapolis Symphony Orchestra, New York Chamber Philharmonic, DSO Berlin, Tonhalle-Orchester Zürich, Stuttgarter Philharmoniker, Rotterdam Symphony Orchestra, Helsinki Philharmonic a Singapore Philharmonic. Pravidelně spolupracuje s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s nimiž uskutečnil koncertní turné po Japonsku a USA.  

Jeho nahrávky pro společnosti Supraphon a Arco Diva získaly nejvyšší ocenění v časopisech Gramophone, Repertoire a Harmonie.

zdroj: Martin Kasík

Kontrabasista Petr Ries je absolventem Konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Během studia na konzervatoři se věnoval také dalším oborům – dirigování a skladbě. V letech 2003–2004 absolvoval studijní pobyt na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse v Paříži ve třídě prof. Jean-Paula Celea. Studia završil v roce 2005 na Hudební fakultě AMU v Praze u prof. Jiřího Hudce.

Je laureátem řady soutěží: v roce 1996 získal 1. cenu na Soutěžní přehlídce konzervatoří, o rok později 1. cenu na Mezinárodní kontrabasové soutěži F. Gregory v Kroměříži, v roce 1998 2. cenu na Mezinárodní interpretační soutěži „Moravský podzim“ v Brně, v roce 1999 7. cenu na International Musikwettbewerb Markneukirchen a v roce 2002 2. cenu na Mezinárodní kontrabasové soutěži J. M. Spergera v Michaelsteinu. V témže roce se stal laureátem prestižní soutěže Talent roku 2002 v Praze, kde v přímém přenosu ČRo 3 Vltava provedl Koncert fis moll Sergeje Kusevického za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

V roce 2003 zvítězil v konkurzu do Symfonického orchestru Českého rozhlasu a o rok později do České filharmonie, kde působí dodnes na pozici zástupce vedoucího kontrabasové skupiny.

Jako sólista i komorní hráč vystupuje na domácích i zahraničních pódiích. Spolupracoval s mnoha českými i zahraničními orchestry a je vyhledávaným partnerem v komorní hudbě. Hrál s renomovanými soubory, jako jsou Pavel Haas Quartet, Bennewitzovo kvarteto, Zemlinského kvarteto, Škampovo kvarteto, Kvarteto Martinů, Kociánovo kvarteto, Baborák Ensemble, Belfiato Quintet, PhilHarmonia Octet a dalšími.

V současnosti je členem souborů Pražští komorní sólisté a Haydn Ensemble Prague. Od roku 2010 se jako člen Czech Philharmonic Jazz Band věnuje také jazzové hudbě.

Pedagogicky působí od roku 2003 na Interpretačních kurzech v Litomyšli a na Letní hudební akademii v Kroměříži. V letech 2009–2015 vyučoval na Mezinárodní konzervatoři v Praze a je lektorem Orchestrální akademie České filharmonie. Pravidelně zasedá v porotách národních i mezinárodních soutěží.

zdroj: Petr Ries

Bennewitzovo kvarteto je v mezinárodním měřítku špičkovým komorním souborem, což dokládají nejen vítězství ve dvou prestižních soutěžích – v Ósace v roce 2005 a Prémio Paolo Borciani v Itálii v roce 2008, ale i pochvalné hlasy kritiky. Již v roce 2006 německý Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal: „Obdivuhodná byla vedle zřetelné strukturace hudby zvukově krásná tónomalba a intonační čistota provedení. Jen velmi zřídka člověk zažije takto umně a efektně znějící harmonie... Veliké umění.“ Také na domácí scéně získal soubor mnohá ocenění. V roce 2004 bylo Bennewitzovo kvarteto vyhlášeno laureátem Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii a v roce 2019 soubor převzal cenu Classic Prague Awards za nejlepší komorní výkon roku.

Kvarteto pravidelně koncertuje na významných českých i zahraničních podiích (Wigmore Hall Londýn, Musikverein Vídeň, Konzerthaus Berlín, Théâtre des Champs-Elysées Paříž, The Frick Collection New York, Seoul Art Center, Rudolfinum a dalších) a vystupuje také na festivalech Salzburger Festspiele, Luzerne Festival, Rheingau Musik Festival, Kammermusikfest Lockenhaus, Dvořákova Praha a Pražské jaro. Soubor navázal uměleckou spolupráci s vynikajícími umělci jako Alexander Melnikov, Vadim Gluzman, JeanYves Thibaudet, Krzysztof Chorzelski, Danjulo Ishizaka, Pietro de Maria a dalšími.  

Zvláštní potěšení přináší Bennewitzovu kvartetu působení na domácí hudební scéně. Velmi si cení spolupráce s Českou filharmonií a jejím bývalým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem při provedení Koncertu pro smyčcové kvarteto a orchestr Bohuslava Martinů, jakož i setkání se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a dirigentem Michaelem Sanderlingem, s nímž těleso provedlo skladbu Absolute Jest Johna Adamse. Pro Českou televizi natočilo kvarteto v ojedinělém prostoru Vily Tugendhat oba smyčcové kvartety Leoše Janáčka a Český rozhlas pravidelně zaznamenává významné koncerty souboru.

Bennewitzovo kvarteto se zaměřuje na ojedinělý výběr repertoáru. V roce 2012 a 2015 provedlo v jediném večeru kompletní šestici Bartókových kvartetů na festivalu Maggio Musicale Fiorentino a ve švédské Uppsale. V lednu roku 2014 v berlínském Konzerthausu uvedlo ve světové premiéře skladbu Slavomíra Hořínky Songs of Immigrants. U společnosti Supraphon vydalo v roce 2019 nahrávku se skladbami židovských perzekvovaných autorů (V. Ullmann, H. Krása, E. Schulhoff a P. Haas).

V sezoně 2024/2025 se Bennewitzovo kvarteto vrátí na několik evropských pódií včetně Wigmore Hall v Londýně, Laeiszhalle v Hamburku a Konzerthausu v Berlíně, kde s Veronikou Hagen provede Dvořákovy a Brahmsovy smyčcové kvintety. Kvarteto vystoupí také ve Spojených státech, kde debutuje v Providence, Houstonu a Tucsonu, vrátí se na festival Music and Beyond v Ottawě a do Harvard Musical Association v Bostonu. Soubor bude aktivní i v České republice. V září se v rámci festivalu Dvořákova Praha uskuteční závěrečné koncerty uceleného provedení Dvořákových smyčcových kvartetů a pod hlavičkou Supraphonu vyjde v interpretaci Bennewitzova kvarteta nové CD se smyčcovými kvartety „těch, kteří spolu hrávali“ – Haydna, Mozarta, Vaňhala a Dittersdorfa.

Soubor nese již od roku 1998 jméno houslisty a ředitele Pražské konzervatoře Antonína Bennewitze (1833–1926), který se zasloužil o vytvoření české houslové školy. Mezi jeho žáky patřil Otakar Ševčík, František Ondříček, ale také Karel Hoffmann, Josef Suk a Oskar Nedbal, jimž dal podnět k založení slavného Českého kvarteta.

zdroj: Bennewitzovo kvarteto