Kavakosovy kontrasty s Českou filharmonií
Pocit velké rozdílnosti hudebních světů Mozarta a Prokofjeva klame. Tento koncert bude důkazem, že v eleganci a vnitřní melancholii jsou si oba autoři blíž, než se zdá.
Cena vstupenek:
690 – 3 490 Kč
Datum
16/9/2025
Čas
20.00
Uzavření sálu
19.55
Konec koncertu
21.40
Dress Code
dark suit
Programová řada
Program
Wolfgang Amadeus Mozart
Sergej Prokofjev
Účinkující
Svůj první koncert odehrála Česká filharmonie 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka a s jeho skladbami na programu. V roce 2024 získala v anketě britského časopisu Gramophone titul „Orchestr roku“. Největší devizou, pro kterou je ve světě oceňována, je nenapodobitelná interpretace děl českých skladatelů a zvláštní vztah k hudbě Brahmse, Čajkovského a Mahlera, který orchestr dirigoval v roce 1908 při světové premiéře své 7. symfonie. V současné době nahrává kompletní cyklus Mahlerových symfonií s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem pro vydavatelství Pentatone.
Historie České filharmonie je mimořádná a hrdá také díky poloze v samém srdci Evropy a politické historii České republiky, pro kterou se stala silným symbolem Smetanova Má vlast. Rok 2024 byl Rokem české hudby, připomínaným každých deset let, a tentokrát byl věnován především dvoustému výročí Smetanova narození. To si Česká filharmonie připomněla sérií koncertů na festivalu Smetanova Litomyšl, včetně vzácného koncertního provedení jeho opery Libuše pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši.
Dalším příspěvkem České filharmonie a Semjona Byčkova k Roku české hudby byl „dvořákovský festival“ – souborné provedení tří předeher, instrumentálních koncertů a posledních tří symfonií Antonína Dvořáka jak v Praze, tak na turné po Jižní Koreji, Japonsku, Španělsku, Rakousku, Německu, Belgii a Francii. Vrcholem Roku české hudby v podání Semjona Byčkova a České filharmonie byly tři koncerty v newyorské Carnegie Hall.
Vedle České studentské filharmonie, Orchestrální akademie a Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky se komplexní vzdělávací strategie věnuje více než 400 školám, které přivádějí do Rudolfina všechny věkové kategorie – některé cestují až čtyři hodiny – aby si vyslechly koncerty a zúčastnily se workshopů. Inspirativní hudební a písňový program pod vedením zpěvačky Idy Kelarové pro rozsáhlé romské komunity v České republice a na Slovensku pomohl najít hlas řadě dětí ze sociálně vyloučených rodin.
Dalším těžištěm repertoáru orchestru – propagujícího mimo jiné tvorbu Martinů a Janáčka – jsou skladby etablovaných i soudobých českých autorů. Na podnět Semjona Byčkova na začátku jeho prvního funkčního období obdrželo objednávku děl pro Českou filharmonii devět českých a pět zahraničních skladatelů – Detlev Glanert, Julian Anderson, Thomas Larcher, Bryce Dessner a Thierry Escaich.
zdroj: Česká filharmonie
Leonidas Kavakos si získal celosvětové uznání jako houslista a umělec neobyčejných kvalit. Je oceňován pro bezkonkurenční techniku, podmanivé mistrovství, vrcholnou muzikálnost i neochvějnou jistotu hry. Pravidelně spolupracuje s nejproslulejšími orchestry i dirigenty světa a svá recitálová vystoupení uvádí v prestižních sálech a na světových festivalech. Za poslední roky si vybudoval také značné renomé jako dirigent, když pod jeho taktovkou hrály takové orchestry jako Newyorská filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Dallaský symfonický orchestr, Vídeňští symfonikové, Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu nebo Filarmonica della Scala.
Leonidas Kavakos má exkluzivní nahrávací smlouvu s vydavatelstvím Sony Classics. Vydal mimo jiné Beethovenův houslový koncert, který současně dirigoval a hrál se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, a také reedici své nahrávky kompletních Beethovenových sonát z roku 2007, na níž ho doprovázel Enrico Pace a za kterou obdržel cenu Echo Klassik pro instrumentalistu roku. V roce 2022 Kavakosovi vyšla nahrávka Beethoven for Three – Sympfonie č. 6 „Pastorální“ a Op. 1 č. 3 v úpravě pro trio, na které s ním spolupracovali jeho pravidelní recitáloví partneři Emanuel Ax a Yo-Yo Ma. V nadcházejících letech vyjdou další alba tohoto cyklu úprav Beethovenových symfonií. Se svým komorním souborem ApollΩn Ensemble v nedávné době vydal kritiky oceňované album Bachových houslových koncertů. Získal ocenění umělec roku časopisu Gramophone.
Leonidas Kavakos se narodil v Athénách do hudební rodiny. V současné době v Athénách vede každoroční mistrovské kurzy hry na housle a kurzy komorní hry, jichž se účastní houslisté i soubory z celého světa. V roce 2022 byl za své hudební působení jmenován stálým akademickým členem hudební katedry druhé fakulty literatury a múzických umění Athénské akademie. Leonidas Kavakos hraje na Stradivariho housle „Willemotte“ z roku 1734.
zdroj: Intermusica
O programu
Vozit Mozarta do Prahy se může zdát podobné jako nosit sovy do Athén. Řecký houslista a dirigent Leonidas Kavakos však umí přesvědčit i znalce, že je možné objevovat nové věci i v dobře známé hudbě. Průzračný a vznešený mozartovec, jak o něm napsal britský časopis Gramophone, představí Houslový koncert č. 3 nejen v půvabné zvukové eleganci, ale také si celé provedení se svými stradivárkami v rukou sám povede. Tak to bývalo běžné v časech, kdy Mozart v Praze osobně pobýval a sklízel nadšené ohlasy. Už bez houslí bude Kavakos řídit také Symfonii č. 6 od Sergeje Prokofjeva, jejíž hudba jako by si v eleganci s lehkou vnitřní melancholií podávala s Mozartem ruku přes staletí. Už se ani nechce věřit, že její univerzální srozumitelnost byla komunistickým kritikům trnem v oku: na pokyn stalinských úřadů ji odmítli i ti, kteří ji o pár dní dříve nadšeně vychválili. Její nádherná hudba všem umožní milosrdně zapomenout na nespravedlnosti, a přitom si je dobře pamatovat.
Děkujeme našim partnerům, kteří podpořili tento koncert
Rudolfinum, Dvořákova síň
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.