Poetismus časů Dvořákových

Kateřina Kněžíková s Bellou Adamovou a Davidem Švecem nás prostřednictvím písní a dvojzpěvů zavedou do fantazijního světa v té nejintimnější hudební podobě.

Cena vstupenek:

490 – 2 190 Kč

Datum

12/9/2025

Čas

20.00

Uzavření sálu

19.55

Konec koncertu

21.55

Dress Code

dark suit

Programová řada

Program

Antonín Dvořák
Písně na slova z Rukopisu královédvorského, op. 7, B. 30
Johannes Brahms
Dvojzpěvy (výběr)
Johannes Brahms
Písně (výběr)
Edvard Grieg
Haugtussa, písňový cyklus, op. 67
Antonín Dvořák
Moravské dvojzpěvy (výběr)

Účinkující

Kateřina Kněžíková
Kateřina Kněžíková
soprán

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní své generace. Vedle opery se stále častěji věnuje koncertnímu repertoáru, ve kterém dosahuje úspěchů nejen doma, ale i v zahraničí. Stěžejním repertoárem jsou díla A. Dvořáka, B. Martinů či L. Janáčka a písňová literatura. Je držitelkou ceny Classic Prague Awards 2018 za nejlepší komorní výkon a Ceny Thálie 2019 za mimořádný jevištní výkon v inscenaci Julietta aneb Snář (B. Martinů) na prknech Národního divadla moravskoslezského.

Absolvovala Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu AMU v Praze. V roce 2006 se stala stálou členkou Opery Národního divadla. V současné době zde vystupuje například v inscenacích Rusalka, Cosí fan tutte, Carmen, Její pastorkyňa, Prodaná nevěsta či Příhody lišky Bystroušky.

Představila se publiku na řadě festivalů u nás i v zahraničí (Glyndebourne Opera Festival, MHF Pražské jaro, MHF Dvořákova Praha, NF Smetanova Litomyšl aj.). Má za sebou spolupráci s předními orchestrálními tělesy (BBC Symphony Orchestra, Bamberger Symphoniker, Camerata Salzburg, Česká filharmonie, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, London Philharmonic Orchestra, Mahler Chamber Orchestra, Narodowej Orkiestry Symfonicznej Polskiego Radia, ORF Radio-Symphonieorchester Wien, Rotterdam Philharmonisch Orkest, Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Orchestre Philharmonique de Radio France, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Tokyo Symphony Orchestra atd.) a celou plejádou skvělých dirigentů (J. Bělohlávek, S. Bychkov, S. Baudo, P. Domingo, A. Fisch, M. Honeck, D. Hindoyan, J. Hrůša, O. Lyniv, T. Netopil, J. Nelson, P. Popelka, R. Ticciati).

V roce 2021 vydala u Supraphonu své první profilové album „Phidylé“, které bylo označeno jako „Editor’s Choice“ a „The Best Classical Albums of 2021“ v časopisu Gramophone a získalo prestižní cenu BBC Music Magazine Awards v kategorii „Vocal“. U Radioservisu vydala tituly pod názvem „Fantasie“ a „K2“. V září 2024 vydala společně s Jakubem Hrůšou a Bamberger Symphoniker album „Tag und Nacht“ u vydavatelství Supraphon.

V prosinci 2024 úspěšně debutovala s Českou filharmonií v Carnegie Hall pod taktovkou Semjona Byčkova.

zdroj: Agentura Camerata

Bella Adamova
Bella Adamova
mezzo soprán

Má „hlas, který dokáže cokoli“, obdařený „teplým, nádherným témbrem“ (Classica), „jiný, okamžitě rozpoznatelný a výjimečný“ (Aktuálně.cz), její „interpretace představuje podmanivý kaleidoskop vokálních výrazových možností“ (Opera Plus). 

Mezzosopranistka Bella Adamova se na koncertních a operních pódiích pohybuje s přirozenou lehkostí v širokém rozpětí hudebních období, žánrů od baroka až po současnost, se zvláštním důrazem na umělecko-pěvecký repertoár, který prezentuje v promyšleně zpracovaných recitálových programech.

Bella Adamova získala řadu ocenění na mezinárodních soutěžích: v roce 2022 zvítězila v kategorii oratorium na Mezinárodní pěvecké soutěži v 's-Hertogenbosch. Spolu s klavíristou Malte Schäferem je laureátkou mezinárodní soutěže Franz Schubert a moderní hudba ve Štýrském Hradci v kategorii Lied duo. Získala také hlavní cenu v Mezinárodní soutěži Roberta Schumanna (2021), Cenu Waltera a Charlotte Hamelových na Bundeswettbewerb Gesang v Berlíně, Cenu za českou píseň na Emmy Destinn Awards v Londýně a Cenu Nadace Bohuslava Martinů na Mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka. BBC Music Magazine ji nedávno označil za vycházející hvězdu.

Mezi její poslední úspěchy patří debuty na festivalech BBC Proms a Dvořákova Praha s Jakubem Hrůšou a Českou filharmonií v Janáčkově Glagolské mši, de Fallově El amor brujo s Filharmonií Bohuslava Martinů a Robertem Kružíkem, altová sóla v Mahlerově 2. a 8. symfonii se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a Tomášem Braunerem, Mozartovo Requiem se Západočeským symfonickým orchestrem a dirigentkou Alenou Hron a Berliozovo Les nuits d'été s Baborák Ensemble. Na operní scéně se představila v Theater Bielefeld v Carmen jako Mercédès a v Národním divadle v Praze jako Třetí lesní žínka v nové inscenaci Rusalky (režie duo SKUTR / dirigent Tomáš Netopil). Debutovala na festivalu Pražské jaro v sólovém recitálu a vystupovala na významných scénách a festivalech, jako jsou Heidelberger Frühling, Svatováclavský hudební festival (SHF), festival Hudba je..., České centrum New York a Villa Senar, švýcarská rezidence Sergeje Rachmaninova.

V první polovině roku 2025 se Bella Adamova ujme hlavní role Anny v poloscénickém uvedení Sedmi smrtelných hříchů Kurta Weilla s orchestry v dánském Aalborgu a francouzském Lille, zazpívá Mahlerovy Rueckertovy písně a orchestrální písně Almy Mahler s dirigentem Gregorem Mayrhoferem a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, vystoupí na MHF Kutná Hora, na Litomyšlských hudebních večerech nebo na zámku Žďár nad Sázavou.

S klavíristou Michaelem Geesem vydala dvě kritikou oceňovaná alba – „Blooming“ (2019) a „There is Home“ (2023), které rozvíjí koncept hledání a definování pocitu domova prostřednictvím písní Pavla Haase, Benjamina Brittena, Gustava Mahlera a Modesta Musorgského, volně propojených improvizacemi na vybrané básně.

Bella Adamova se narodila v Grozném v Čečensku a vyrůstala v Praze. Hudební studia absolvovala v Kolíně nad Rýnem, Hannoveru a na londýnské Trinity Laban Conservatoire of Music and Dance, improvizaci studovala na basilejské hudební akademii. Další vzdělání získala v Royaumont Foundation či na Tanglewood Music Center, letní akademii Bostonského symfonického orchestru. Měla tu čest učit se mimo jiné od Anne Sofie von Otter, Christopha Prégardiena, Thomase Hampsona, Simona Keenlysidea, Jana Philipa Schulzeho, Dawn Upshaw, Christiana Immlera, Corinne Winters a Kateřiny Kněžíkové. 

zdroj: Agentura Makropulos

David Švec
David Švec
klavír

Studoval hru na klavír a dirigování na Konzervatoři v Českých Budějovicích a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V únoru 2000 se zúčastnil mistrovských dirigentských kurzů u Sira Colina Davise v Drážďanech a v roce 2002 absolvoval studijní pobyt na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. V roce 2004 získal v mezinárodní soutěži Belvedere ve Vídni cenu Bösendorfer Preis v kategorii opera coaching.

Jako klavírista již od roku 1998 spolupracoval s Pražským komorním orchestrem a je vyhledávaným komorním hráčem. Pravidelně spolupracuje s předními českými pěvci, například se sopranistkou Evou Urbanovou, basbarytonistou Adamem Plachetkou nebo sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. S posledními dvěma kromě recitálů na prestižních festivalech také natočil písňová alba – s Kateřinou Kněžíkovou v roce 2021 album Fantasie a s Adamem Plachetkou v roce 2024 CD Večerní písně. Stále se ale profiluje i jako sólový hráč – jeho nejnovějším pianistickým projektem je koncertní provedení a nahrávka Gershwinovy Rhapsody in Blue s Jihočeskou komorní filharmonií, která vyjde v roce 2025.

Již během studia působil v Janáčkově opeře v Brně, kde dirigoval řadu operních i baletních titulů. V září 2003 nastoupil do Opery Národního divadla v Praze, kde je od roku 2011 ve stálém dirigentském angažmá. V jeho repertoáru jsou desítky operních i baletních inscenací, například Kouzelná flétna, Prodaná nevěsta, Jakobín, Don Giovanni, Čert a Káča, Rusalka a Médea. Věnuje se také uvádění děl v české premiéře – nejnověji v roce 2023 Tuttifäntchen (v českém překladu Loutkáček) Paula Hindemitha. K méně známým, ale významným titulům patří také novodobá premiéra opery Jaroslava Křičky Bílý pán v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě v roce 2021.

V lednu 2022 se stal šéfdirigentem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Jedním z jeho prvních počinů zde bylo scénické provedení Händelova oratoria Mesiáš na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, které bylo v srpnu 2023 zaznamenáno Českou televizí a společností Unitel distribuováno do celého světa.

Jako dirigent pravidelně spolupracuje s českými symfonickými orchestry jak na koncertních pódiích, tak i při nahrávacích projektech Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Z jeho zahraničních hostování lze zmínit spolupráci s Teatro Liceo v Barceloně, Opéra National de Paris, Opéra de Lyon, Wiener Staatsoper, Theater an der Wien, Glyndebourne Festival a Salzburger Festspiele. Od roku 2017 spolupracuje také se Slovinským národním divadlem v Lublani, kde nastudoval nové inscenace Prodané nevěsty a Luisy Miller.

V roce 2014 vytvořil pro nakladatelství Bärenreiter nový klavírní výtah Janáčkovy opery Věc Makropulos, který byl poprvé použit při nastudování této opery v Bayerische Staatsoper v Mnichově.

Od října 2024 také vyučuje dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

zdroj: Agentura Camerata

O programu

Všechno tak vzdálené a zároveň tak blízké. Milostné básně z rukopisu, který kdysi tvořil základ českého mýtu a měl vzniknout na úsvitu národních dějin. Lidové texty z moravských vesnic, ve Dvořákových časech skoro stejně exotických jako Tisíc a jedna noc. Při poslechu zhudebněných básní z Rukopisu královédvorského se snadno zapomene, že se jedná o podvrh. Jejich starobylá atmosféra posiluje lyrické vyznění sama o sobě, ve spojení s hudbou vzniká samostatný okouzlující svět jako v dobrém fantasy. Moravské dvojzpěvy jsou v základu zemitější a vedou k živým, autentickým lidem. Díval se na ně ale vynikající skladatel, který si dokázal z jejich zvyků vypůjčit to podstatné, aby přinesl do Prahy osobitý obraz vzdáleného venkova. Oslnil jimi však i Johannese Brahmse, který je doporučil k vydání a pomohl mladšímu kolegovi na cestě k úspěchu. Výběr jeho písní se ocitá vedle Dvořáka zcela logicky. Patří k nim však i cyklus Edvarda Griega, kde se do milostné tematiky zcela přirozeně prolíná severská příroda se svým kouzlem i tajemnou atmosférou.

Děkujeme našim partnerům, kteří podpořili tento koncert

No items found.

Rudolfinum, Sukova síň

Sukova síň je nejmladším sálem novorenesanční budovy Rudolfina. Vznikla v letech 1940–1942 v rámci úprav přilehlé Dvořákovy síně jako menší koncertní sál. Architekti Antonín Engel a Bohumír Kozák se při výzdobě interiéru inspirovali původním stylem Josefa Zítka a Josefa Schultze, a proto Sukova síň dokonale zapadá do původní kompozice budovy. Při posledních úpravách podle návrhu arch. Petra Hrůši byly v roce 2015 vylepšeny akustické vlastnosti sálu a jeho propojení s dvoranou Rudolfina při respektování historické hodnoty památkově chráněných prostor. Koncertní sál je vybaven novým koncertním křídlem a je i nadále určen především k produkci komorní hudby.

Ukázat na mapě

Galerie

No items found.